Návrh zákona, který nejprve v sobotu odsouhlasil bolivijský Senát a poté i Poslanecká sněmovna, musí ještě podepsat prozatímní hlava státu Jeanine Áňezová. Ta podle agentury Reuters již dala najevo, že dokument podepíše.
Politickou krizi v Bolívii vyvolaly prezidentské volby z 20. října, v nichž se tehdejší prezident Evo Morales prohlásil vítězem. Opozice i mezinárodní pozorovatelé je ale označili za zmanipulované.
Následovala vlna demonstrací, při nichž přišlo o život nejméně 32 lidí. Morales, který stál v čele země téměř 14 let, pod tlakem a na výzvu vedení armády i policie rezignoval a odcestoval do Mexika. Do ulic pak vyšli na protest proti údajnému převratu jeho stoupenci a zahájili blokádu velkých měst.
Návrh zákona o anulování říjnových voleb a vyhlášení nových zakazuje znovuzvolení kohokoli, kdo již odsloužil dvě po sobě následující volební období ve funkci prezidenta, což je právě Moralesův případ, připomíná agentura AP. Podle AP bylo Moralesovo odmítání stanovit limit na počet prezidentských mandátů jednou z hlavních stížností jeho odpůrců. Návrh zákona schválily obě parlamentní komory, v nichž převažují poslanci z Moralesova Hnutí za socialismus (MAS).
Dohoda o uspořádání nových voleb mezi Moralesovou stranou a prozatímní vládou z pátečního večera pomohla zemi zklidnit. Blokády silnic byly uvolněny, takže v sobotu se po delší době dostaly do měst nedostatkové potraviny a benzin, napsala agentura AP.
