Podle něho jeden ze zajatců, kterého drží na americké vojenské základně Guantánamo na Kubě, vyšetřovatelům prozradil, že v prosinci před čtyřmi roky v Tora Bora byl a pomáhal šéfovi Al-Kajdy s útěkem.
Jedná se o vůbec první jednoznačné konstatování, že bin Ládin v Tora Bora skutečně pobýval a poté americkým pronásledovatelům zmizel.
V prosinci 2001 podnikli Američané na podzemní skrýš v horách vlnu náletů a afghánští vojáci z protitalibanské Severní aliance pak během pozemního útoku prohledali všechny jeskyně.
Po bin Ládinovi se slehla zem a rozšířily se spekulace, že během operace zahynul a jeho věrní tělo odnesli. Ještě loni vříjnu naopak americký viceprezident Dick Cheney tvrdil, že není vůbec jisté, zda bin Ládin v pohoří Tora Bora vůbec byl.
Lov na bin Ládina se stal i předmětem tvrdého sporu v loňské volební kampani v USA.
Demokratický kandidát John Kerry vytýkal Georgi Bushovi, že si nechal uniknout šanci šéfa Al-Kajdy lapit nebo zabít, protože příliš spoléhal na afghánské spojence. Nové odhalení obsažené ve zveřejněném dokumentu ukazuje, že mohl mít pravdu.
Text zajatce, který o bin Ládinovi hovořil, neoznačuje jménem ani neuvádí jeho národnost, prý se však jedná o vysoce postaveného operačního důstojníka, který měl tělesné strážce a spolupracoval s regionálním vedením Al-Kajdy.
Už během války proti Sovětům v Afghánistánu v 80. letech měl velet bin Ládinovým oddílům. Onen tajemný muž podle dokumentu znovu do Afghánistánu přicestoval z USA v roce 2001, jen dva měsíce po krvavých útocích na New York a Washington.
Po operaci v Tora Bora pak tajně přešel pákistánské hranice a vzdal se tamním úřadům.
Kde se nyní bin Ládin skrývá, není známo. Pátrači se prý několikrát dostali do jeho bezprostřední blízkosti, ale to bylo všechno. "Byly chvíle, kdy jsme od zadržených členů Al-Kajdy zhruba věděli, kde by mohl jejich vůdce být. Vždy však unikl. Neustále mění místo pobytu, a kontakty se proto přeruší," uvedl nedávno pákistánský prezident Parvíz Mušaraf.
Hon na bin Ládina sice pokračuje, kritikové však soudí, že USA i Pákistán už mají na úspěchu pátrání jen omezený zájem. Bush byl znovu zvolen, a dokud bude Usáma na svobodě, může americká vláda ospravedlňovat vedení války proti teroru s veškerou tvrdostí.
Pro Mušarafa by zase bin Ládinovo dopadení mohlo mít vážné následky. Dá se očekávat, že by následovaly akty msty a nové útoky proti němu. Ať už to tak je, či není, Američané stále opakují: Dříve nebo později ho dostaneme. Připouštějí však, že se přitom musí spolehnout na štěstí.
Usáma bin Ládin na snímku z roku 1998. |