Putin požádal Bidena o záruky, že se NATO nebude rozšiřovat na východ

  • 594
Ruský prezident Vladimir Putin na úterním jednání s americkým prezidentem Joem Bidenem žádal spolehlivé a právně závazné záruky toho, že se NATO nebude rozšiřovat na východ. Oznámil to Kreml. Americký prezident Joe Biden ujistil na úterním jednání ruského prezidenta Vladimira Putina, že USA a jejich spojenci zareagují na případnou vojenskou eskalaci mezi Ruskem a Ukrajinou tvrdými ekonomickými a dalšími opatřeními.

Prezidenti spolu jednali dvě hodiny prostřednictvím videokonference a očekávalo se, že se zaměří na napětí mezi Ruskem a Ukrajinou.

Putin podle Kremlu poukázal na to, že NATO buduje svou vojenskou infrastrukturu poblíž ruských hranic. Vyjádřil rovněž znepokojení nad údajnými provokacemi Kyjeva v ukrajinských regionech na východě země kontrolovaných proruskými separatisty.

„Prezident Biden vyjádřil hluboké znepokojení USA a jejich evropských spojenců nad navyšováním ruských sil v okolí Ukrajiny a řekl jasně, že USA se spojenci zareagují v případě vojenské stupňování ekonomickými a dalšími opatřeními,“ stojí v prohlášení Bílého domu.

Francie a její západní spojenci ze Severoatlantické aliance - Itálie, Německo, Británie a Spojené státy - zůstanou ostražití ohledně možného agresivního jednání Ruska vůči Ukrajině, oznámil dnes Elysejský palác.

„Lídři těchto pěti zemí znovu potvrdili svoje odhodlání ke spolupráci s cílem garantovat suverenitu Ukrajiny a zajistit její stabilitu a bezpečnost,“ uvedl úřad francouzského prezidenta poté, co Emmanuel Macron telefonoval se svými kolegy ze spojeneckých zemí. „V tomto ohledu zůstanou ostražití ohledně agresivních iniciativ, které by Rusko mohlo podniknout proti Ukrajině,“ uvádí se také v prohlášení, ze kterého cituje agentura Reuters.

Biden dále na jednání zopakoval, že podporuje svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny, vyzval k uvolnění napětí a návratu k diplomacii. Dalšími tématy rozhovoru byl americko-ruský dialog o strategické stabilitě, kybernetické útoky a Írán.

Putin podle Kremlu navrhl během videokonference Bidenovi, aby USA a Rusko zrušily všechna omezení týkající se diplomatických misí obou zemí.

Stanice CNN rozhovor označuje za jedno z klíčových setkání Bidenova působení v Bílém domě, jež se koná v době stupňovaného napětí mezi Ruskem a Ukrajinou.

Jednání bylo jejich čtvrtým setkáním na dálku

Putin hovořil ze své rezidence v Soči, Biden z Operačního střediska v Bílém domě. Videokonference byla pátou konverzací mezi Putinem a Bidenem od nástupu Bidena do Bílého domu. Oba politici se třikrát spojili telefonicky a letos v červnu se sešli osobně v Ženevě. 

Bílý dům oznámil, že se měl Biden po schůzce spojit telefonicky s německou kancléřkou Angelou Merkelovou, francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a premiéry Itálie a Británie Mariem Draghim a Borisem Johnsonem, aby je o výsledku informoval. Hovořil s nimi už v pondělí před schůzkou s Putinem a dohodli se, že zůstanou v kontaktu.

„Zdravím vás, pane prezidente,“ řekl Putin na začátku konverzace, jak vyplývá z krátkého úvodního videa pořízeného ruskou stranou. „Rád vás znovu vidím, doufám, že se příště setkáme osobně,“ odpověděl z obrazovky Biden.

Operační středisko je silně střežený prostor v Bílém domě, kam novináři nemají přístup. Washington žádné živé záběry z dialogu, který začal sedm minut po 16:00 SEČ, a skončil zhruba po dvou hodinách, neposkytl.

Rusko k frontě posílá tanky

Ukrajinské ministerstvo obrany v úterním prohlášení před videohovorem prezidentů uvedlo, že Rusko do blízkosti frontové linie bojů na Donbasu posílá v rozporu s dohodami o stažení těžkých zbraní tanky nebo bojová vozidla pěchoty a zvyšuje také počet dvojic odstřelovačů, kteří mohou působit ztráty ukrajinským silám nebo ničit prvky videosledování. 

Výcvikové mise proruských separatistů jsou podle ministerstva pod vedením vojáků ruských ozbrojených sil. Těmito kroky Moskva podle ukrajinského ministerstva brání stabilizaci konfliktu, který se táhne již od roku 2014 a vyžádal si více než 13 000 mrtvých.

Situace kolem Ukrajiny byla brána jako hlavní téma videokonference. Americké tajné služby dospěly k závěru, že Rusko u ukrajinské hranice shromáždilo na 70 000 vojáků a podniklo přípravné kroky směřující k možné invazi zkraje příštího roku. Podobně vývoj hodnotí i Kyjev, zatímco Moskva toto obvinění odmítá.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov při tiskové konferenci vyjádřil politování nad „předvídatelnou tendencí“ Washingtonu uchylovat se k sankcím. Prezident Putin byl prý nicméně připraven vyslechnout Bidenovy postoje, zároveň chtěl formulovat vlastní obavy. „Eskalace napětí v Evropě je nevídaná, je mimořádná, a to vyžaduje osobní diskusi na nejvyšší úrovni,“ řekl Peskov.

Rusko chce ukázat, kdo je tady pánem, říká analytik k napětí kolem Ukrajiny

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v pondělí řekl, že rusko-americké vztahy zůstávaly před novým jednáním Putina s Bidenem „v dosti žalostném stavu“. Tlumil při tom očekávání ohledně možných výsledků jednání. „Jen těžko lze očekávat průlom v tomto vyjednávání,“ řekl mluvčí, podle nějž je jen málo pravděpodobné, že by lídři dali do pořádku „Augiášův chlév“ svých vztahů během „několika hodin“ rozhovorů.

16. června 2021

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video