I když se o Flynnově odchodu spekulovalo, jeho rezignace nakonec přišla nečekaně. Ještě v pondělí prohlašovala Trumpova pravá ruka Kellyanne Conwayová v MSNBC, že Flynn má „prezidentovu plnou důvěru“. Večer přesto Flynn složil funkci. Bezpečnostní poradce rezignoval tak rychle, že o tom nestihl informovat ani všechny členy Národní bezpečnostní rady a dva z nich se o jeho odchodu dozvěděli až z médií.
Podle amerického listu The New York Times přiměl bývalého armádního velitele k odchodu vrchní poradce Bílého domu Steve Bannon (jeho profil zde). Důvodem byl údajně fakt, že Flynn neposkytl viceprezidentovi Mikeu Pencovi veškeré informace o svých kontaktech s Rusy.
Jak v úterý upřesnil Bílý dům, Flynna vyzval k rezignaci sám Trump. Ztratil v něj prý důvěru.
Ve sporu šlo o komunikaci s ruským velvyslancem Sergejem Kisljakem o amerických sankcích proti Rusku z doby ještě před inaugurací. Ruská strana Flynnovo odstoupení odmítá komentovat. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov se nechtěl vyjádřit ani k tomu, zda Flynn s Kisljakem o protiruských sankcích hovořil.
Prošel si válkou ve Vietnamu i invazí v Iráku
Flynnovo místo zaujal Keith Kellogg, který má za sebou dlouholetou službu v armádě. S Flynnem ho pojí nejen stejná hodnost generálporučíka, ale i historie střídání zářivých úspěchů a temných epizod, jak shrnuje britský list The Guardian.
Dvaasedmdesátiletý rodák z Ohia strávil v armádě celých 36 let. Nasazen byl ve válce ve Vietnamu, se speciálními silami poté působil i v Kambodži a během první války v Iráku už velel 82. výsadkové divizi.
V jeho pracovních záznamech se však Irák objevuje také v souvislosti s jiným postem.
Když odešel v roce 1998 z armády, nastoupil Kellog do společnosti Oracle zabývající se databázemi. „Když jsem se rozhodl opustit armádu, došlo mi, že dovednosti, které jsem získal, jsou přenosné do komerčního světa, a to jak co se týče manažerství, tak na poli informačních technologií,“ popsal svůj kariérní postup Kellogg v roce 2005 listu The Washington Post.
Ve společnosti byl poradcem v divizi vnitřní bezpečnosti, než ho po půl roce tehdejší ministr obrany Donald H. Rumsfeld požádal, jestli by neodjel znovu do Iráku, do kterého Američané právě podruhé vpadli.
Kellogg souhlasil a prozatimní vládě v Bagdádu pomáhal jako poradce s postupným předáním vlády v Iráku zpět do rukou Iráčanů. Rok 2004, kdy v Bagdádu pobýval, se však zapsal do historie jako rok strategických chyb, které poté rozštěpenou iráckou společnost stíhaly minimálně dalších deset let.
Když se vrátil, pracoval nějaký čas pro nadnárodní technologické společnost CACI a soukromou bezpečnostní firmu Cubic, kde se soustředil na výcvik pozemních sil. Loni v březnu se pak přidal jako poradce do týmu Donalda Trumpa.
Ve hře o post jsou i další hráči
Na rozdíl od jiných lidí, kterými se novopečený americký prezident obklopil, na sebe Kellogg nestrhával pozornost. Trump ho jmenoval tajemníkem Národní bezpečnostní rady, kde svými vojenskými zkušenostmi vyvažoval Stevea Bannona, který získal v radě post pomocí dekretu Donalda Trumpa (psali jsme zde).
Kellogg možná ve funkci bezpečnostního poradce nezůstane natrvalo. O post soupeří s minimálně dvěma dalšími rivaly. Podle zdrojů New York Times je nejžhavějším kandidátem další člen rady, a to penzionovaný viceadmirál Robert Harward. Ten byl za vlády George Bushe mladšího pověřen řízením národního protiteroristického střediska.
Místo by mohl dostat i bývalý šéf CIA David Petraeus. Možná nejznámějšího generála americké armády však provází nechvalná pověst. Hrdina válek z Afghánistánu a Iráku ukončil svou slibnou kariéru poté, co vyšel na světlo jeho vztah s novinářkou a autorkou jeho životopisu Paulou Broadwellovou (psali jsme zde).
Objevily se totiž spekulace, že Petraeus milence umožnil přístup ke svému e-mailovému účtu zřízenému CIA a k vysoce tajným informacím. Tajné dokumenty byly prý nalezeny i v počítači Broadwellové. Loni za to dostal dvouletou podmínku a pokutu 100 000 dolarů (2,5 milionu Kč).
