Dohodu o úpravě azylových pravidel oznámil ve čtvrtek večer v televizi n-tv vicekancléř Sigmar Gabriel (SPD) po jednání s kancléřkou Angelou Merkelovou (CDU) a bavorským premiérem Horstem Seehoferem (CSU). Podle Gabriela začne vláda ihned po schválení nového seznamu bezpečných zemí vracet severoafrické žadatele o azyl zpět do jejich vlasti.
O rozšíření seznamu bezpečných zemí o tři státy severní Afriky a o důslednějších repatriacích jejich občanů se v Německu začalo intenzivněji jednat po silvestrovských incidentech v několika městech, při nichž mladí muži sexuálně napadali a okrádali ženy (více čtěte zde). Podle dosavadního policejního vyšetřování byli mezi útočníky převážně právě Maročané a Alžířané.
Loni v polovině roku Německo zařadilo na seznam bezpečných zemí Kosovo, Albánii a Černou Horu. Následně se počet uprchlíků z těchto zemí přicházejících do Německa snížil na minimum.
Šéfové vládních stran se ve čtvrtek také shodli na tom, že pokud nebudou rodiny uprchlíků žijících v Německu ve vlasti „bezprostředně politicky pronásledovány“, bude možné zajistit přistěhování rodinných příslušníků teprve po dvou letech. Podle Gabriela by však rodinní příslušníci žadatelů o azyl měli mít přednost při naplňování kontingentů pro uprchlíky, které by v budoucnu měla Evropská unie vyzvedávat přímo z krizových oblastí.
Součástí dohody je i úprava pravidel pro zaměstnávání běženců. Uprchlíci, kteří se v Německu vyučí, budou mít nově nárok na to dva roky pracovat, aniž by museli žádat o pracovní povolení.
Zpřísnění postupu vůči imigrantům nastínilo rovněž Švédsko a Finsko. Obě země ve čtvrtek oznámily, že se chystají vyhostit desítky tisíc běženců, kteří neuspěli (či neuspějí) s žádostí o udělení azylu. Ve Švédsku se má opatření týkat asi poloviny všech žadatelů, ve Finsku dokonce až dvou třetin.
Postoj Německa k migrantům se mění
Merkelová za svůj vstřícný postoj k novým imigrantům čelí sílící kritice. Klíčovou událostí se stalo její oznámení z konce loňského srpna, že německé úřady přestávají vůči běžencům ze Sýrie uplatňovat společnou evropskou azylovou politiku a nebudou je vracet do zemí, v nichž poprvé vstoupili na území EU. Když Německo počátkem listopadu oznámilo, že začne syrské běžence znovu vracet, část politiků a analytiků to chápala jako první velkou změnu.
Bavorský zemský kabinet následně vyzval vládu Merkelové k dalšímu rozšíření seznamu bezpečných států, mezi něž by chtěl nově zařadit Arménii, Gruzii, Moldavsko, Ukrajinu, Bangladéš, Indii a Mongolsko. Bavorský ministr vnitra Joachim Herrmann tehdy řekl, že by vláda měla rovněž uvážit změnu statusu Maroka, Tuniska, Alžírska, Beninu, Gambie, Mali a Nigérie.
Právě Bavorsko také zavedlo opatření, kdy na hranici s Rakouskem vrací zpět běžence, kteří nechtějí požádat o azyl v Německu, ale v jiné evropské zemi.
Německá vláda navíc po zmíněných silvestrovských útocích chystá zákon, podle něhož cizinci, kteří budou odsouzeni za závažné kriminální delikty, budou muset počítat s vyhoštěním (více čtěte zde).
Německá kancléřka slíbila snížení přílivu uprchlíků už v půli prosince:
14. prosince 2015 |
