Posselt v tiskové zprávě Merkelové poděkoval za to, že ve svém středečním projevu při vzpomínce na oběti vysídlení poválečný odsun jednoznačně odsoudila. Zároveň kritizoval reakci českých politiků.
„Část českého establishmentu se nachází na skluzavce do komunistické minulosti. Vyhánění je základním porušením lidských práv a žádný demokrat jej nesmí zlehčovat nebo dokonce ospravedlňovat. Kdo smýšlí tak jako kritici Merkelové, propásne cestu ke svobodné a k lidské Evropě, která překoná nacionalismus,“ vyjádřil své přesvědčení Posselt.
Pro poválečné vyhnání Němců nebylo žádné ospravedlnění, řekla Merkelová |
Merkelová se k tématu, které dlouho zatěžovalo česko-německé vztahy, vrátila při příležitosti Světového dne uprchlíků.
„Vyhnání a útěk Němců byly především bezprostředním následkem Němci započaté druhé světové války a nevýslovných zločinů nacionálněsocialistické diktatury,“ řekla Merkelová. „To ale nemění nic na tom, že pro vyhnání neexistovalo ani morální, ani politické ospravedlnění,“ zdůraznila (informovali jsme zde).
Na české politické scéně slova německé kancléřky vyvolala rychlou reakci. Prezident Miloš Zeman skrze svého mluvčího uvedl, že s nimi „hluboce nesouhlasí“. Premiér Andrej Babiš zase novinářům řekl, že výrok Merkelové je nepřijatelný a jitří staré rány.
Vytahování věci z minulosti a jejich jednostranná interpretace rozhodně nepomáhají rozvoji vzájemných vztahů. https://t.co/YrThCUqi6d
Jenom z Československa byly po druhé světové válce odsunuty na tři miliony Němců, z nichž se velká část postavila na stranu nacistického režimu. Podle česko-německé komise historiků přitom přišlo o život 15 až 30 tisíc Němců.
Česko se ke své zodpovědnosti za odsun přihlásilo v česko-německé deklaraci z roku 1997. „Česká strana lituje, že poválečným vyháněním, jakož i nuceným vysídlením sudetských Němců z tehdejšího Československa, vyvlastňováním a odnímáním občanství bylo způsobeno mnoho utrpení a křivd nevinným lidem, a to i s ohledem na kolektivní charakter přisuzování viny,“ stojí mimo jiné v deklaraci.
