„Pozorujeme v Dolním Sasku silnou radikalizaci (krajně levicové) scény, která se vyvíjí v teroristickou strukturu,“ prohlásil ministr vnitra spolkové země Boris Pistorius.
„Nikdo v Německu nemá právo prosazovat své vlastní politické cíle bezohledně a čirým násilím,“ odsoudil víkendový žhářský útok, který podle vyšetřovatelů má krajně levicový politický motiv.
Hasiči v sobotu večer zasahovali v areálu zemského přijímacího úřadu v Braunschweigu v Dolním Sasku který má na starosti registraci a ubytování uprchlíků. Hořelo deset vozidel a přívěs.
Asi padesátce zapojených hasičů se podařilo požár uhasit. Vyšetřovatelé škodu odhadli na asi půl milionu eur (přes 13 milionů korun). Nikdo nebyl zraněn. Policisté nalezli zápalná zařízení též budově náležející stejnému orgánu ve městě Langenhagen v okrese Hannover. Nebyly však zapálené.
Vyšetřovatelé jsou přesvědčeni, že neznámý žhář či žháři jsou napojeni na krajně levicovou scénu. Vychází z dopisu publikovaného na krajně levicové webové stránce, který se k útoku hlásí. „Naše vojenské akce jsou praktickým příspěvkem k efektivnímu zamezení procesů nelidského deportačního systému,“ stojí v něm.
Politici v Německu mají slabost pro krajní levici |
Podle policejního prezidenta Dolního Saska Axela Brockmanna „existují náznaky“, že se jedná o terorismus. Soudí, že na akci se podílelo několik pachatelů. Spolkové státní zastupitelství nyní zvažuje, zda bude záležitost vyšetřovat jako teroristický čin.
Podle Brockamanna spolková země se v poslední době stává dějištěm zvyšujícího se množství stále účinněji připravených násilných činů ze strany krajně levicových extremistů, uvádí stanice NDR.
Střet v Berlíně
V Berlíně také o víkendu došlo ke střetu krajně levicových demonstrantů a policie.
Více než tisíc lidí z levicových a levicově radikálních skupin demonstrovalo v hlavním městě Německa za vzpomínku na zavraždění komunistických vůdců Rosy Luxemburgové a Karla Liebknechta v roce 1919.
Násilnosti vypukly předtím, než se průvod s vlajkami Německé komunistické strany, Sovětského svazu, levicově radikálního uskupení Antifa a kurdských i tureckých organizací vydal na hřbitov ve čtvrti Friedrichsfelde, kde je dvojice pochována.
Podle listu Berliner Morgenpost příčinou střetů byly vlajky a kusy oděvů se symboly Svobodné německé mládeže (FDJ), bývalé mládežnické organizace Německé demokratické republiky a tamní komunistické strany, které nesli někteří demonstranti. Podle německých úřadů je používání symbolů FDJ trestné.
Levicoví extremisté na Silvestra napadli policisty, incident pobouřil Němce |
Policisté se pokusili vlajky s logy FDJ zajistit. Demonstranti je však nechtěli vydat. Propukly střety. Asi sedmnáct příslušníků bezpečnostních sborů bylo zraněno. Policisté zatkli 32 lidí a podali 56 trestních oznámení. Zbytek vzpomínkové akce se obešel bez dalších incidentů.
Luxemburgová a Liebknecht byli zavražděni 15. ledna 1919 po neúspěchu povstání Spartakovců, jehož cílem byl státní převrat.
Vzpomínka na dvojici komunistických předáků má v Německu dlouholetou tradici. Za režimu Německé demokratické republiky byla státem organizovaná a účastnily se jí i statisíce lidí. Po demokratické revoluci se sice na tyto počty nepodařilo navázat, i tak si ale dvojici každý rok připomínají tisíce až desetitisíce lidí z desítek různých levicových skupin.
Krajně levicový extremismus v Lipsku
Problémy s levicovými radikály v Německu zvláště řeší Lipsko. Na Silvestra se několik vozů Bundeswehru v Lipsku stalo terčem zřejmě cíleného žhářského útoku. Naznačuje to dopis na internetové platformě de.Indymedia, kterou Spolkový úřad pro ochranu ústavy považuje za krajně levicově extremistickou. Oheň zničil sedm vozů.
Měsíc předtím se policisté a krajně levicoví radikálové střetli ve čtvrti Connewitz, považované za středisko levicové scény, během protestů proti policejnímu násilí. Demonstranti na policii stříleli rachejtle a házeli kameni.
Prosincové demonstrace připomněly silvestrovské nepokoje, ke kterým došlo na konci roku 2019. Nepokoje se opakovaly krátce poté na konci ledna roku 2020.
12. ledna 2021 |
