„Skalická ulice by byla dobrým místem, které bychom mohli pojmenovat podle Margot Friedländerové a mohli si ji tak připomínat,“ uvedla k návrhu starostka berlínské části Friedrichshain-Kreuzberg Clara Herrmannová ze strany Zelených. „Od smrti Friedländerové tam truchlí mnoho lidí,“ dodala.
Margot Friedländerová se narodila jako Anni Margot Bendheimová v roce 1921 v Berlíně, kde strávila i začátek druhé světové války. Rodina chtěla před nacisty uprchnout ze země, ale nepodařilo se jí to. Otec, matka a bratr Friedländerové zahynuli ve vyhlazovacím táboře Osvětim. Ona sama se řadu měsíců skrývala, ale nakonec byla prozrazena a nacisté ji v roce 1944 poslali do koncentračního tábora v Terezíně v severních Čechách. Po válce se s manželem Adolfem přestěhovala do Spojených států.
Oči plné nenávisti. Jak Goebbels probodl pohledem židovského fotografa |
Do Německa se Friedländerová natrvalo vrátila v roce 2010 a začala se věnovat připomínání holokaustu a vzdělávání mladých. Zemřela ve věku 103 let 9. května, tedy den po 80. výročí konce druhé světové války i výročí jejího osvobození z Terezína.
Čestná občanka Berlína
Před domem na Skalické ulici 32, ve kterém rodina Bendheimova před válkou žila, se od smrti Friedländerové hromadí květiny a svíčky. Podle místní organizace SPD by se měl na počet zesnulé změnit název ulice, která protíná Kreuzberg ze západu na východ a je důležitou dopravní tepnou. Jméno po východočeském městě nese přitom Skalická ulice už od roku 1868. Získala jej na počest bitvy u České Skalice z června 1866, ve které pruská vojska porazila rakouskou armádu.
„Její odkaz by měl být v naší čtvrti, která byla kdysi jejím domovem, navždy zůstat naživu,“ zdůvodnila v rozhovoru s listem Tagesspiegel iniciativu na přejmenování členka sociální demokracie Anna Langová.
Jestli návrh získá dostatečnou podporu, není nyní jasné. Překážkou by mohla být podmínka, kterou stanoví pravidla pro pojmenovávání veřejných prostranství v německé metropoli – osoba, která má propůjčit místu jméno, musí být po smrti nejméně pět let. Předpisy ovšem umožňují výjimku v případě mimořádných osobností. Tu by musela udělit celoberlínská radnice, jinak rozhodují o názvech svých ulic jednotlivé čtvrti.
Zemřel poslední Hitler. Našla se stopa diktátorova „příbuzného“ |
Starostka Herrmannová nicméně varovala, aby se ze snahy uctít Friedländerovou nestaly „závody“. Už minulý týden totiž zastupitelstvo západoberlínské čtvrti Charlottenburg-Wilmersdorf na návrh křesťanských demokratů (CDU) a zelených schválilo usnesení, aby se po přeživší holokaustu pojmenovalo některé dosud bezejmenné náměstí poblíž výstavní třídy Kurfürstendamm. Friedländerová byla od roku 2018 čestnou občankou Berlína. Získala také čestný hrob, který je na židovském hřbitově v berlínské čtvrti Weissensee.
Obyvatelé se obávají byrokracie
Na sociálních sítích se ale objevují také kritické hlasy. Obyvatelé domů na Skalické ulici a provozovatelé místních podniků se obávají byrokracie spojené s přejmenováním ulice.
I kdyby návrh na přejmenování ulice prošel a jméno České Skalice z berlínské mapy zmizelo, názvy některých českých měst a obcí na ní nadále zůstanou. V souvislosti s prusko-rakouskou válkou z roku 1866, která se odehrávala převážně na českém území, totiž získalo své jméno hned několik ulic německé metropole. V Kreuzbergu je Jičínská ulice (Gitschiner Strasse), na východě Berlína jsou Trutnovská (Trautenauer Strasse) a Sadovská (Sadowastrasse) a na západě Náchodská (Nachodstrasse) či Žďárská ulice (Soorstrasse).
A kostlivci se vypotáceli ven... Jak Sověti nafotili osvobození Osvětimi |
Po české obci je pojmenované i významné náměstí Nollendorfplatz ve čtvrti Schöneberg, které připomíná bitvu u Nakléřova z roku 1813. Berlín má i Libereckou ulici (Reichenberger Strasse), která nese jméno po bitvě ze sedmileté války. Ve čtvrti Neukölln je pak přímo Česká ulice (Böhmische Strasse), která připomíná někdejší osadu českých pobělohorských exulantů Český Rixdorf.
