Ostatky šest týdnů staré holčičky objevili archeologové v lokalitě Upward Sun River v údolí řeky Tanana v roce 2010. Její kosti spočívaly v pohřební jámě na paroží spolu s ostatky novorozence, pravděpodobně její sestřenice.
Vědci určili, že holčička zemřela před 11 500 lety a dali jí jméno Xach’itee’aanenh T’eede Gaay, což v jazyce místních Athabaskanů znamená Děvčátko úsvitu. Pak se svolením indiánské kmenové rady vzorky DNA z její lebky podrobili analýze.
Výsledky zveřejnili tento týden v časopise Nature. Studie ukázala, že děvčátko patřilo k dosud neznámé větvi původních obyvatel Ameriky, které vědci dali jméno staří Berinžané - podle Beringie, zaniklé pevniny v oblasti dnešního Beringova průlivu, která v době ledové spojovala Aljašku s východním cípem Sibiře.
Třetí větev indiánského stromu
Je to významný objev. Moderní indiáni jsou potomky dvou hlavních vývojových větví: severní, z které pocházejí Athabaskanové, Apačové či Navahové a jižní, pod kterou spadají například kmeny žijící ve Střední a Jižní Americe.
Staří Berinžané se z populace prvních obyvatel Ameriky vydělili asi před 20 000 lety. A zatímco předci současných indiánů postupně migrovali na jih a během 4 000 let se rozdělili na severní a jižní vývojovou větev, Berinžané zůstali na severu a postupem času vymřeli.
Vývojová linie původních obyvatel Ameriky. Staří Berinžané se vydělili asi před 20 000 lety.
„Je to nejstarší vývojová větev, kterou jsme dosud poznali,“ řekl listu The New York Times Eske Willerslev, evoluční genetik z Kodaňské univerzity, který výzkum vedl. Jeho tým zjistil, že téměř polovina DNA šestitýdenní holčičky se shoduje s genetickou výbavou pravěkých obyvatel Sibiře, zbytek je mix DNA severní a jižní větve původních obyvatel Ameriky.
Výsledek analýzy tak potvrzuje, že pravěký člověk přišel na západní polokouli ze Sibiře přes zamrzlou Beringovu úžinu. Vědci jsou o tom přesvědčeni už dlouho, ale dosud k tomu bylo jen málo archeologických důkazů, protože pravěké osady na pobřeží zmizely pod hladinou oceánu.
Jak a proč vymřeli?
Studie pomocí evolučních modelů načrtla, že předci původních obyvatel Ameriky se jako specifická skupina objevili asi před 36 000 lety v severovýchodní Asii, kdy se oddělili z větve, z níž pocházejí i dnešní Číňané. Dalších deset tisíc let se mísili s dalšími obyvateli sibiřských plání, pak příliv cizích genů ustal a přibližně před 20 000 lety se začali dělit na specifické genetické skupiny.
A první skupinou, které se vydělila, byli právě Berinžané. Otázkou zůstává, zda se tak stalo už v Americe, nebo ještě v jejich pravlasti. Stoupencem druhé možnosti je například archeolog Ben Potter z University of Alaska, který se na výzkumu podílel.
„K tomu rozdělení došlo někde v Asii, nikoliv v Americe,“ tvrdí Potter a poukazuje na nedostatek archeologických nalezišť na Aljašce z doby před 20 000 lety. To by znamenalo, že pravěcí lidé nedorazili na západní polokouli v jedné velké migrační vlně, ale nejméně ve dvou.
Archeologové na základě nožů a dalších nástrojů objevených v lokalitě Upward Sun River soudí, že staří Berinžané vyhynuli přibližně před 7 000 lety. Jak k tomu přesně došlo, zůstává hádankou, která teprve čeká na rozluštění.
