Město gondol, karnevalu a umělců. Benátky slaví 1 600 let od svého založení

  • 4
Italské Benátky přetrvaly výboje rivalů, ničivé záplavy i čím dál větší nápor turistů a svou krásou inspirují umělce už 1 600 let. Podle legendy byly založeny 25. března 421. Nyní je romantické město na ostrůvcích v Benátské laguně památkou UNESCO, která dala světu například i jedinečné benátské sklo.

Romantickou atmosféru dodává tomuto italskému městu už samotná jeho poloha na laguně u severního pobřeží Jaderského moře. Miliony turistů však láká do Benátek i řada muzeí a památek, v čele se slavným náměstím svatého Marka a stejnojmennou bazilikou, projížďka gondolou, karneval s tisíciletou tradicí či mezinárodní filmový festival. 

Město, rozkládající se na více než stovce ostrovů a ostrůvků spojených asi čtyřmi stovkami mostů, založili lidé kmene Benetů či Venetů prchající před barbary v období stěhování národů kolem čtvrtého století. 

Strategická poloha na pobřeží Jaderského moře pomohla vybudovat ekonomicky sebevědomé město, které propojovalo Byzanci se zbytkem Středomoří a západní Evropou. Své obchodní zájmy Benátčané dokázali ochraňovat jak silným válečným loďstvem, tak obratnou diplomacií. 

Funkce diplomacie byla pro Benátky nesmírně důležitá, dokázaly obratně kormidlovat mezi zájmy jak Byzantské říše, tak západních států v čele s Franky. Postupně se během středověku a renesance stal z Benátek bohatý a silný stát založený na patricijských základech s vlastními volenými orgány. V čele Benátek stál dóže (první zmínka o tomto postu je z roku 697).

Silné Benátky vzdorovaly i Turkům

Na vrcholu moci Benátky výrazně ekonomicky a politicky předčily regionální soupeře Janov a Pisu, což jim zajistilo neochvějné místo ve Středomoří. V tomto období se republika aktivně podílela na organizaci křížových výprav a dokázala čelit tlaku rostoucí Osmanské říše.

Během vrcholného období moci Benátské republiky se město stalo významným centrem umění. V průběhu staletí v Benátkách působila řada známých umělců či osobností, mimo jiné slavní malíři Tizian, Tintoretto, Giorgione či Paolo Veronese. Narodil se zde též dramatik Carlo Goldoni, hudebník Antonio Vivaldi či dobrodruh Giacomo Casanova.

Koronavirus odstřihl Benátky od příjmů z turistiky. Městu se však ulevilo

V 16. století, kdy se v důsledku osmanské hrozby obchodní cesty do Orientu přesunuly ze Středomoří do Atlantiku, začal pomalý hospodářský úpadek Benátek. 

V roce 1797 Benátskou republiku dobyl Napoleon Bonaparte a posléze se dostala do habsburského područí, než se v roce 1866 stala součástí sjednoceného Italského království.

Benátky jsou nyní historickým, kulturním i administrativním centrem dnešní severoitalské oblasti Benátsko. Nachází se zde velký přístav a mezinárodní letiště. Od konce 80. let jsou Benátky jednou z nejnavštěvovanějších italských památek UNESCO, na jejímž seznamu jsou od roku 1987.

Město je administrativně rozděleno na šest částí a v současnosti se počet obyvatel pohybuje kolem 261 tisíc. Vodní kanály, které křižují město ve všech směrech, lemuje asi 15 tisíc domů všech tvarů a funkcí.

Mezi nejvýznamnější architektonické památky Benátek patří most Ponte di Rialto, náměstí svatého Marka s bazilikou svatého Marka či Dóžecí palác, jenž byl sídlem Benátských dóžat v éře rozkvětu republiky.

Hlavní finančním zdrojem města je turistický ruch. Před pandemií covidu navštěvovalo Benátky každý rok kolem 25 milionu turistů. Hlavními turistickými lákadly jsou kromě architektury a příjemného podnebí také benátský karneval, kde jsou k vidění tradiční masky, světově uznávaná přehlídka současného výtvarného umění – Biennale di Venezia, která se od roku 1885 koná každý lichý rok, nebo mezinárodní filmový festival založený v roce 1932. Jeho hlavní cenou je Zlatý lev svatého Marka, uděluje se už od roku 1949.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video