Volební místnosti se uzavřely v 20 hodin místního času (19:00 SELČ), první částečné výsledky by měly být známy zítra. Zatím nic nenasvědčuje, že by hlasování provázely výraznější protesty odpůrců autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka, jak se to stávalo v minulosti.
Sám Lukašenko po odvolení dal najevo uspokojení: "Volby proběhly hladce, Západ Bělorusko uzná," prohlásil.
Lukašenko se v posledních měsících pokusil vylepšit vztahy se západem a propustil několik politických vězňů. Na výzvu Evropské unie také dovolil, aby se voleb zúčastnili pozorovatelé Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Na kandidátku se mohlo zapsat více členů opozice než v minulosti.
Opoziční tábor je ale po trpkých zkušenostech s Lukašenkovým režimem obezřetný. OBSE navíc upozornila, že se voliči během volební kampaně nedozvěděli zásadní informace o hlavních tématech voleb ani o kandidátech. A předvolební klání se odehrávalo "v atmosféře přísných kontrol".
"Evropští politici vědí, že nynější volby nebudou zcela demokratické. Ale mohou být částečně svobodné a skončit tím, že do parlamentu vejde opozice," řekl před volbami šéf zahraničního výboru Evropského parlamentu Jack Saryusz-Wolsky.
Sám Lukašenko, který je označován za posledního evropského diktátora, věřil, že volby vztahy Běloruska se západem napraví. Podle analytiků stojí za jeho snahou hlavně spory Běloruska s Ruskem o dodávky ropy a svou roli sehrál také nedávný konflikt na Kavkaze. - více o válce v Gruzii si přečtěte zde
Podle polského profesora diplomacie Mariusze Muszyńského není Lukašenkovým záměrem demokratizovat zemi, ale vládnout co nejdéle. A Kreml by mohl chtít udělat si pořádek u svého souseda a kontrolu zajistit výměnou prezidenta.
Po posledních prezidentských volbách v roce 2006 se Bělorusko stalo svědkem protestů, které skončily policejní brutalitou, zatýkáním a soudy. Za zmanipulování těchto voleb USA a EU uvalily na Lukašenka a jeho spolupracovníky zákaz cestovat na Západ. - více o prezidentských volbách v Bělorusku čtěte zde
