„Každý může jít do vězení ne na patnáct dnů, ale na roky. Bezpečnost lidí musí být na prvním místě,“ zdůraznila na tiskové konferenci v Litvě vůdkyně běloruské opozice, kterou režim loni přinutil opustit zemi.
Právě v litevském exilu od té doby Cichanouská žije. Spolu s dalšími členy opozice vzhledem k situaci v Bělorusku vylučuje další velké akce. „Už bylo dost obětí, příliš mnoho zničených životů,“ řekla. Společnost podle ní musí být nadále mobilizovaná, aniž by masy opět vyšly do ulic.
„Demonstrace v ulicích jsou jen součástí protestního hnutí. Silou je, že běloruský lid se nevzdal a že se mobilizovalo mezinárodní společenství,“ míní politička. Davy naštvaných Bělorusů začaly proudit do ulic už krátce po volbách loňského 9. srpna.
Lukašenko se tehdy prohlásil za vítěze, lidé mu však zdrcující výhru neuvěřili a brzy se objevily i důkazy o manipulaci s volebními lístky. S tím, že se Bělorusové ani po roce nesmířili s Lukašenkem coby prezidentem, souhlasí i expert na Bělorusko a východní Evropu Pavel Havlíček z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO).
„Protesty daly vzniknout novému, troufnu si říct až politickému národu, a většina společnosti o těch věcech dál přemýšlí úplně stejně. Otevřené formy protestů se nicméně ukázaly jako neudržitelné. Pokud však režim ukáže jakoukoli známku nestability nebo slabosti, lidé zase půjdou do ulic. A to může být s touto opozicí, bez ní nebo dokonce proti ní. Společnost je znechucená, dnes už se mluví o čtyřiceti padesáti tisících lidí, kteří si prošli vězením a mučením,“ říká pro iDNES.cz.
Podle obránců lidských práv je v Bělorusku v současnosti více než šest set politických vězňů. „To je několikanásobně více než v Rusku, které je čtrnáctkrát větší co do počtu obyvatel. Vytváří se tu obrovský koncentrační tábor, dnes už i za pomoci uzavřených hranic kromě těch do Ruska,“ pokračuje Havlíček.
Výsledky dodnes neuznává ani Evropská unie včetně Česka nebo Spojených států, které později na běloruský režim uvalily množství ekonomických sankcí.
One year ago today, the right to freely elect their leader was taken away from the people of #Belarus.
stands firmly with you and will continue to do so.
The legitimate call for a democratic future and respect for fundamental freedoms and human rights must finally be heeded. https://t.co/Fdzz3zKubm
„Dnes je Bělorusko plně izolovanou zemí, která snese srovnání se Severní Koreou. Zhroutila se tam vláda práva a o demokracii nemůže být ani řeč. To vše se pojí s ruskou podporou, díky které ten režim dál přežívá,“ upozorňuje.
Právě bez peněz posílaných z Kremlu by Lukašenko u moci nevydržel tak dlouho. „Je plně závislý také na podpoře silových složek, které už však začíná mít problém financovat a udržovat strukturu státu pohromadě. Navíc vidíme jak inflaci běloruského rublu, tak nedůvěru obyvatelstva v tamní bankovní systém a samozřejmě i odchod běloruské elity do sousedních zemí. Ekonomická krize už nastoupila a režim nemá nástroje k tomu, aby ji zastavil,“ říká Havlíček.
Dnes si připomínáme rok od zmanipulovaných prezidentských voleb v Bělorusku. Česká republika je nikdy neuznala. Lukašenko by se měl přestat bát vlastních lidí a okamžitě by měl ukončit represe, propustit všechny politické vězně a navázat skutečný dialog s vlastními občany.
Lukašenko: Sankce mohou mít opačný účinek
Podle Lukašenka by však Západ měl se sankcemi přestat, protože prý mohou mít opačný účinek. Prohlásil to během setkání s novináři, které svolal přesně v den prvního výročí protestů. Při tom prakticky potvrdil, že jako odvetné opatření posílá nelegální migranty do sousedních zemí - Polska, Litvy, Lotyšska a Ukrajiny.
10. srpna 2020 |
„Není třeba používat sankční ‚sekery a vidle‘. Tím spíš, že mohou mít opačný účinek. To také dnes ukazuje reálná situace, to, o čem se mluví: Události na bělorusko-polských, bělorusko-ukrajinských, bělorusko-litevských a lotyšských hranicích,“ řekl v pondělí Lukašenko podle agentury TASS při setkání s novináři a zástupci veřejnosti v Minsku.
Brusel viní Minsk, že úmyslně využívá blízkovýchodní migranty jako „zbraň“ v odvetě za unijní sankce. Letos v Litvě zadrželi už více než čtyři tisíce migrantů, z čehož téměř 2 800 bylo z Iráku.
Prezident nicméně odmítl, že by Bělorusko někoho vydíralo nelegální migrací. Jedním dechem však prohlásil, že reaguje na kroky Západu „v rámci svých možností“. „Nelegální migrace. Ne, nikoho nevydíráme. Nikoho neohrožujeme. Prostě jste nás dostali do situace, na kterou jsme nuceni reagovat. A my reagujeme - jak můžeme a jak umíme,“ řekl.
Svými kroky ovšem Lukašenko dál přiživuje oheň na střeše světové diplomacie. „Mezinárodní společenství a hlavně Evropská unie si jasně uvědomily, že Lukašenko je nejen diktátorem, ale také ultimátním problémem a v mezinárodním kontextu i teroristou,“ míní Havlíček.
Expert: Bělorusko je černá díra Evropy. Reakce na únos letadla musí být tvrdá |
„Podívejme se jen na události z poslední doby: To je nejen únos letadla společnosti Ryanair s Ramanem Pratasevičem na palubě, ale i incident na olympijských hrách nebo vražda běloruského aktivisty Vitalije Šiševa na Ukrajině. Za poslední dva měsíce přišly z Běloruska do Litvy čtyři tisíce migrantů. To jsou krize světového formátu, které režim za přinejmenším tolerance Kremlu vytváří. A stále se to zhoršuje,“ varuje.
Sám Lukašensko se v podělí vyjádřil také ke kauze běloruské sportovkyně Krysciny Cimanouské, která z obavy z represí dala před návratem z tokijské olympiády přednost polskému azylu. Sprinterku označil za „zmanipulovanou“ cizími silami.
Byť už EU uvalila několik kol sankcí, pořád je podle Havlíčka prostor pro další opatření. „Třeba vývoz potašových hnojiv pořád v nějaké formě probíhá. Dají se také rozšiřovat sankční seznamy státních podniků nebo představitelů režimu, kteří mají majetky na Západě. A pak je tu celá řada pozitivních proaktivních opatření, kterými se Evropská unie může zaměřovat na podporu občanské společnosti, nezávislých médií, může více pracovat s běloruskou emigrací.“
Pořád je také několik věcí, které je třeba vyjasnit. „My jsme totiž zatím řekli, že v Evropě nikdy Lukašenka neuznáme, ale neřekli jsme, kdo tedy tou hlavou státu je a jestli to je právě Svjatlana Cichanouská. Tady jsme na půli cesty. Evropští lídři také představili takzvaný Marshallův plán pro Bělorusko, kde EU dala na stůl tři miliardy eur v případě, že se situace v Bělorusku změní, dojde k demokratickým volbám, k moci se dostanou demokraticky zvolení lídři a propustí se političtí vězni,“ dodává Havlíček.
Lukašenko k vedení země na tiskové konferenci řekl, že by ho ve funkci hlavy státu už „velmi brzy“ mohl nahradit někdo jiný. Při setkání s novináři a zástupci veřejnosti v Minsku ale podle agentur zároveň vyzval, aby se nespekulovalo o termínu, kdy by se tak mohlo stát.
„Jak lze odejít do důchodu a zabývat se něčím jiným, to si zatím nepředstavuji. To neznamená, že se budu křečovitě držet tohoto (prezidentského) křesla. Ne. Po mně přijdou jiní lidé, dokonce velmi brzy. Jen si nedělejte starosti ohledně načasování,“ prohlásil autoritářský běloruský vůdce. Podle něj je nyní patnáct až dvacet osob, které by mohly na jeho místo nastoupit.
Na tiskové konferenci také tvrdil, že není žádný diktátor, protože nikdy nikomu nic nenařizoval, a že jen brání Bělorusko před spiknutím jeho protivníků. Ujišťoval také, že prezidentské volby vyhrál poctivě.
Těsnější spojení s Ruskem
Běloruská opozice vyjádřila obavy, že Lukašenko připojí zemi k Rusku ve snaze udržet si podporu ruského prezidenta Vladimira Putina. K otázce svazové integrace Lukašenko v pondělí uvedl, že je to možné, ale jen bez ztráty státnosti a svrchovanosti.
„Nikdy jsme nebyli proti těsnějšímu spojení, ale vždy nás drželi od sebe dál, i teď nás držíte dál,“ řekl zjevně na adresu Moskvy. Základem každého mezistátního svazku musí být rovnost, a to i v ekonomických záležitostech, zdůraznil Lukašenko, přičemž si mimo jiné postěžoval na to, že v Bělorusku je pro lidi plyn třikrát dražší než v Rusku.
Uprchlá atletka, mrtvý aktivista, krize v Litvě. Kam až dojde Lukašenkův režim? |
Na otázku, kdy Bělorusko uzná Krym jako součást Ruska, Lukašenko nejprve zdrženlivě odpověděl, že se tak stane, až „Krym uzná poslední oligarcha v Rusku a začne tam dodávat jídlo“.
Nicméně následně dal jasně najevo, že tak učiní, přestože v roce 1994 byl jedním ze signatářů budapešťského memoranda, jež zajišťovalo Ukrajině mimo jiné svrchovanost v rámci jejích tehdejších hranic, tedy včetně Krymu, výměnou za to, že se Ukrajina vzdá jaderných zbraní.
„Ukrajina, vidíte, co dělá? Mám volné ruce. A uznám Krym a všechno ostatní,“ řekl Lukašenko s poukazem na kritické hlasy, které na jeho adresu znějí z Kyjeva.
Cichanouská k ročnímu výročí uvedla, že boj nepřestane, dokud počty o uvězněných Bělorusech nebudou minulostí:
August 9, 2021.
1 stolen presidential election in Belarus.
Millions of votes for changes.
365 days of peaceful protests.
610 polit. prisoners.
Thousands are imprisoned on polit. grounds.
36,000 came through detentions.
We continue to fight until all of these numbers are history. https://t.co/p2VCJJWkX5
9. června 2021 |
