Dosavadní prezident Lukašenko podle volební komise získal 80,23 procenta hlasů, hlavní opoziční kandidátka Svjatlana Cichanouská jen 9,9 procenta. Odhady po nedělním hlasování připisovaly Lukašenkovi 79,7 a Cichanouské 6,8 procenta. Volební účast se podle komise vyšplhala na 84 procent.
Podle opozice hlasování doprovázely podvody, režim také zakázal účast nezávislých pozorovatelů.
Zadrženo bylo velké množství novinářů i aktivistů. V neděli přestal v zemi fungovat internet a v ulicích Minsku byli rozmístěni vojáci a vojenské automobily.
Režim se oprávněně obával protestů lidí kvůli výsledkům voleb, do ulic Minsku
i dalších měst vyšly v neděli večer tisíce lidí. Policie zasahovala zejména v běloruském hlavním městě, kde proti lidem použila slzný plyn, vodní děla a zábleskové granáty, informovali místní novináři na Twitteru. Další desítky lidí utrpěly zranění. Úřady se o obětech nezmiňují.
The dramatic video of the crackdown in Minsk. Happening now. https://t.co/LOZb0uRaqx
Exploze ohlušujících granátů popsal i reportér agentury AFP. Ruská zpravodajská agentura Interfax informovala dokonce o několika sanitkách, které mířily na místo protestů v centru hlavního města. Minská policie nicméně agentuře sdělila, že nemá informace o žádných zraněných protestujících.
Zkomplikované hlasování v Praze
Někteří běloruští voliči, kteří hlasovali v Česku, si stěžovali na opatření přijatá jejich ambasádou v Praze. „Běloruské velvyslanectví v Česku cíleně dělá všechno možné, aby mohlo volit co nejméně lidí. Zcela úmyslně otevřeli pouze jednu přepážku, kde jsou schopni obsloužit jen 10 lidí za hodinu. Vedle velvyslanectví se přirozeně vytvořila obrovská fronta, kde již od rána čekají voliči,“ popsala pro portál iDNES.cz volička Anastasia.
Podle ní ve frontě stálo i kolem 500 lidí. „Vedení města v průběhu dne zajistilo alespoň chemické toalety, aby zabránilo kolapsu okolní infrastruktury. Dobrovolníci roznášejí vodu a podporují tak čekající voliče,“ dodala Běloruska.
Bělorusové čekají ve frontě před ambasádou Běloruska v Praze, kde hlasovali v prezidentských volbách. (9. srpna 2020)
Strach a zatýkání
Hlavní protikandidátkou pětašedesátiletého Lukašenka je Svjatlana Cichanouská, která se rozhodla ve volbách kandidovat místo svého manžela, vězněného blogera Sjarheje Cichanouského.
Kvůli obavám o svou bezpečnost strávila Cichanouská noc na neděli mimo svůj domov. Již dříve odvezla ze země do bezpečí i své děti, protože jí bylo vyhrožováno, že o ně přijde, jestliže se z prezidentského klání nestáhne.
Podle pozorovatelů čelí již více než čtvrtstoletí vládnoucí Lukašenko v letošním hlasování nejsilnější opozici za poslední léta. Předvolební mítinky Cichanouské v mnoha běloruských městech přilákaly do ulic tisíce lidí. Volební kampaň poznamenalo masové zatýkání i zesílené represe vůči kritikům režimu, který je označován za poslední diktaturu v Evropě.
I probíhající prezidentské volby doprovází zatýkání novinářů. Ulice Minsku zaplnila vojenská vozidla, informují běloruští i zahraniční novináři na Twitteru.
#Belarus. Repressions did follow. People are being randomly detained right now in the Minsk city centre. One day before the election. https://t.co/PoymBF9EKZ
Podle lidskoprávních organizací bylo zatčeno na 1 300 odpůrců tvrdou rukou vládnoucího Lukašenka. V sobotu, tedy jen den před hlasováním, policie zadržela i šéfku volební kampaně Cichanouské Mariju Marozovou. Není jasné, co je důvodem jejího zadržení.
V neděli se na sociálních sítích objevila informace, že zemi kvůli obavám o svou bezpečnost opustila i Veronika Capkalová, která stála dosud po boku Cichanouské. Capkalová je manželkou bývalého prezidentského kandidáta Valeryje Capkala, který ze země kvůli obavám ze zatčení uprchl již před několika týdny. Podle mluvčí Cichanouské bylo ráno zadrženo osm dalších lidí z jejich volebního týmu.
Blokáda internetu
Podle stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) informovali zpravodajové jen pár hodin po otevření volebních místností, že úřady v Minsku očividně zablokovaly přístup k internetu a sociálním sítím v centru běloruské metropole. Facebook, Messenger, YouTube, Instagram a WhatsApp, všechny tyto aplikace zaznamenávaly výpadky spojení přes mobilní internet. Nepřístupné jsou podle novinářů i dvě lokální webové stránky monitorující volební dění.
Roman Vasjukovič, reportér živého zpravodajství z volebního dne v Minsku pro Current Time TV, řekl, že blokády internetu komplikují a znemožňují nezávislým médiím informovat o volebních nesrovnalostech, které zdokumentovala.
Lukašenko si jde pro šestý mandát. Soupeře pro volební klání si vybral sám |
Dokonce i zpravodajové ruských státních médií si stěžovali, že už nic nefunguje. „Nefunguje YouTube, Skype, e-mail ani Messenger,“ napsala například šéfredaktorka ruské zahraniční televize RT Margarita Simonjanová na Telegramu. Zpravodajský kanál podle ní ještě s omezeními funguje, nedají se už ale vkládat fotografie ani videa. „Tak je to v celém Bělorusku,“ poznamenala Simonjanová.
I když se volební místnosti otevřely až v neděli ráno, podle volební komise více než 40 procent voličů hlasovalo předem v takzvaném předčasném hlasování. To je podle opozice hlavní způsob, jak režim výsledky voleb falšuje. „Pět nocí volební urny nikdo nehlídal, což dává úřadům široké pole působnosti pro manévrování,“ uvedla k této praxi již dříve Veronika Capkalová.
Na sociálních sítích se objevily informace, že v některých volebních místnostech již došly hlasovací lístky. Jak to ironicky komentovali uživatelé internetu: „To se stává, když falšuješ příliš urputně a odhodlaně.“
Hlasování skončilo v 19:00 SELČ. Na zveřejnění oficiálních výsledků má komise deset dnů, ale obvykle se tak děje den po hlasování. Před pěti lety byl Lukašenko prohlášen vítězem ještě v noci.
KOMENTÁŘ: Neposlušný Putinův vazal. Lukašenko začíná s protiruskou kampaní |
Letošní volební klání se vyznačovalo několika unikátními úkazy. Není jasné, jak důvěru v prezidenta ovlivnila koronavirová nákaza. Lukašenko virus zlehčoval a vláda proti jeho šíření nepřijala prakticky žádná opatření. Prezident přitom sám nedávno přiznal, že nemoc bez příznaků přechodil.
Velkou kauzou v Bělorusku se stala údajná teroristická hrozba, kterou měl mít na svědomí tradiční spojenec Běloruska Rusko. Běloruské úřady zadržely 32 údajných ruských žoldáků v sanatoriu v metropoli Minsku. Podle úřadů patří muži k takzvané Vagnerově soukromé vojenské společnosti, která za ruské zájmy válčí mimo jiné na Ukrajině, v Sýrii nebo Libyi. V Bělorusku pak prý měli ve spolupráci s opozicí destabilizovat situaci před hlasováním.
