Na videu lze vidět mladého muže prchajícího před alespoň třemi policisty ozbrojenými obušky. Doběhne k taxíku, který stojí na silnici a zřejmě čeká, až se změní světla semaforů. Demonstrant si rychle sedá vedle řidiče. Policisté přibíhají a snaží se otevřít dveře.
Taxík se rozjede. Málem přitom vrazí do auta před sebou. Policisté se stále marně snaží do něj dostat. Jenže auto předjede kolonu, vyhne se protijedoucímu vozu a policisté už nemají šanci.
Jeden z policistů ještě navztekaně stihne udeřit obuškem do kapoty. Spolu s kolegy může jen frustrovaně sledovat, jak taxík mizí v dáli.
Dramatickou situaci zaznamenal reportér stanice Euroradio.fm. Zveřejněný klip se okamžitě stal senzací na sociálních sítích. „Solidarita v akci“, velebí taxikáře jeden uživatel. Další hovoří o „úžasné statečnosti“.
Incident se stal ve středu během demonstrací proti Lukašenkově překvapivé, dopředu neoznámené prezidentské inauguraci. Protestující odmítají výsledky prezidentských voleb z 9. srpna s tím, že je „poslední evropský diktátor“ zfalšoval.
Nikdy nebudeš náš prezident. Bělorusové protestovali proti Lukašenkovi |
Ministerstvo vnitra oznámilo, že běloruská policie zadržela 364 lidí. Pořádkové síly proti demonstrantům použily vodní děla smíchaná s barvou, aby je mohly následně rozpoznat.
V sobotu se v metropoli Minsku protestní pochod, během něhož příslušníci bezpečnostních orgánů pozatýkaly desítky lidí, převážně žen. Média poznamenávají, že členové pořádkových sil byli sice v zelených uniformách, neměli však žádné oficiální označení.
Tvrdý postup běloruského režimu vůči protestům ostře kritizují USA a EU. Lukašenka vyzývají k novým, spravedlivým transparentním volbám. Brusel odmítl uznat prezidentovu inauguraci s tím, že postrádá „demokratickou legitimnost“.
Nefunkční sankce
EU připravilo sankční seznam pro asi 40 lidí, kteří jsou považováni za odpovědní za represivní jednání režim. K schválení sankcí je ale potřeba jednotného hlasu. Sankce blokuje Kypr, i když s nimi souhlasí.
Požaduje ale před svým hlasem, aby EU zasáhla proti tureckým těžebním průzkumům ve Středozemním moři. Kypr stejně jako Řecko tvrdí, že Ankara nemá na energetických surovin nárok.
Podle listu The New York Times rozhodnutí Kypru ukazuje na slabost EU, která pro svou vnitřní rozpolcenost nedokáže vystupovat na mezinárodní scéně s takovou autoritou a akceschopností jako USA, Čína a další globální hráči.