Migranti vzali ztečí plot na bělorusko-polské hranici, házeli klády a kameny

  • 356
Situace na bělorusko-polské hranici se opět zhoršila poté, co se skupina migrantů ve středu pokusila proniknout na polské území. Hraniční bariéru z ostnatého drátu se nedaleko vesnice Usnarz Górny snažila prorazit pomocí klád, které na plot házela. O incidentu na Twitteru informovala polská pohraniční stráž. Hasiči téhož dne vylovili z řeky Bug tělo devatenáctiletého Syřana.

Na záběrech z incidentu je vidět, jak běženci útočí na bariéru pomocí klád i kusů dřeva. Na strážce hranic skupina házela i kamení, někteří migranti v rukou třímali nože a sekery. „Museli jsme použít přímá donucovací opatření, včetně slzného plynu,“ uvedli pohraničníci.

Dodali, že šestnácti migrantům se podařilo bariéru překonat a proniknout na polské území, pohraniční stráž je ale nakonec zatlačila zpět do Běloruska. Na místě kvůli vyostření situace zasahovala také polská armáda a policie. Skupina běženců táboří na běloruské straně hranic už od srpna.

Kromě incidentu u Usnarz Górny se polská policie ve středu zabývala i případem devatenáctiletého Syřana, jehož tělo polští potápěči vylovili na hranici z řeky Bug. Mladík byl pohřešován od úterního rána. Tělo vylovili potápěči z řad hasičů a předali ho pohraniční stráži.

„Totožnost utonulého Syřana potvrdil druhý z mladých mužů, se kterým se o den dříve pokusil Bug nelegálně překročit. U těla se našly také mužovy dokumenty,“ uvedl policejní mluvčí Andrzej Fijolek. Dodal, že se chystá pitva a že okolnosti smrti má objasnit vyšetřování.

Podle polských médií jde přinejmenším o osmého mrtvého z řad migrantů, kteří se pokoušejí z Běloruska dostat do Polska.

Nejen Varšava, ale také Riga a Vilnius, obviňují režim běloruského vůdce Alexandra Lukašenka, že migranty z Blízkého východu, Asie a Afriky využívá jako „hybridní zbraň“ v odvetě za západní sankce, přijaté po zfalšování prezidentských voleb z loňského srpna a potlačení následných masových demonstrací.

Polská pohraniční stráž hlídá polsko-běloruské hranice v oblasti Usnarz Gorny. (1. září 2021)

Dotčené země kvůli přílivu migrantů zesilují ochranu hranice a budují zde fyzické překážky v podobě plotů z ostnatého i žiletkového drátu.

Proti postupu polských úřadů vůči migrantům na hranicích minulou neděli ve Varšavě demonstrovaly tisíce lidí. Účastníci protestu, jehož sloganem bylo „Stop mučení na hranici“, obvinili úřady z krutého zacházení. Pohraniční stráž migranty většinou zahání zpět do Běloruska. 

Demonstranti rovněž kritizovali vedení země za vyhlášení výjimečného stavu u hranic, který brání humanitárním pracovníkům poskytovat migrantům pomoc. Lidé vyšli do ulic rovněž v Krakově.

Německo chce společné hlídky s Poláky

S čím dál větším počtem migrantů přicházejících z Běloruska se potýká i Německo. Tamní ministr vnitra Horst Seehofer v úterý řekl, že chce, aby v německo-polském pohraničí v zesílené míře působily společné hlídky.

Seehofer svému polskému protějšku Mariuszovi Kamińskému navrhuje, aby hlídky působily zejména na území Polska. Jeho cílem je vyhnout se zavedení hraničních kontrol a migranty zastavit ještě na polském území.

Od léta se z Běloruska přes polské území k německé východní hranici dostalo asi pět tisíc lidí z Iráku, Sýrie a dalších krizových oblastí. 

Polsko zavedlo u hranic s Běloruskem výjimečný stav, brání se přílivu migrantů

Agentura DPA uvádí, že se tak rodí nový možný konflikt mezi Berlínem a Varšavou. Podle pravidel platných v Evropské unii by migranty mělo zaregistrovat Polsko a umožnit jim požádat o azyl, což se ale často neděje. Místo toho pokračují tito lidé v cestě do Německa. 

Kvůli tomu šéf německých policejních odborů Heiko Teggatz varoval před hrozící migrační krizí na hranici mezi Německem a Polskem. Podle jeho názoru situaci může vyřešit jedině dočasné zavedení hraničních kontrol.

Polský prezident Andrzej Duda v úterý podle portálu gazeta.pl ujišťoval, že německá strana o takovém řešení neuvažuje. V pondělí o tom mluvil se svým německým protějškem Frankem-Walterem Steinmeierem.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video