Polská pohraniční stráž nedaleko hraničního přechodu Kuznica - Bruzgi (6....

Polská pohraniční stráž nedaleko hraničního přechodu Kuznica - Bruzgi (6. prosince 2021) | foto: KACPER PEMPELReuters

ANALÝZA: Lukašenko se přepočítal. EU cestovku pro migranty ukončila

  • 392
Lukašenko prohrál. EU a Polsko vyhrály. Ačkoli role Evropské unie ve vyhrocené situaci na polsko-běloruských hranicích nebyla na první pohled příliš viditelná, bylo to její zapojení, které jednoznačně pomohlo zamezit prohlubování krize, shodují se experti v analýze Ivy Fialové a Radka Motzkeho z projektu České zájmy v EU.

Klíčová byla hlavně jednání se zeměmi původu migrantů a s těmi, přes které migranti cestují. Polsko samotné by takovou sílu nemělo. Nyní už probíhají návraty migrantů – a to jak z polského území za pomoci evropské agentury Frontex, tak z Běloruska díky jednání mimo jiné s Irákem.

Nebývalá jednota evropských lídrů v krizi, kterou vyvolal běloruský prezident Alexandr Lukašenko na polsko-běloruské hranici zneužíváním migrantů k hybridnímu útoku na Polsko, a také soustředěné jednání zástupců Evropské komise se zeměmi, odkud migranti pocházejí a přes které cestují, zásadně přispěly k řešení situace. 

Polsko samo si ve střežení evropské hranice vedlo dobře, bez síly EU v zádech by však krize trvala mnohem déle. Evropa měla reagovat rychleji a flexibilněji, i když samotná pomoc se zastavením letů proběhla ze strany Komise velmi rychle. Na cestě ke sjednocení postupu v migrační i návratové politice je ještě mnoho překážek – řešit je budou i Češi během svého předsednictví v Radě EU v polovině roku 2022.

Velmi sugestivní video od polského premiéra: 

Experti se shodují na tom, že intervence Bruselu byla na místě. Podle nich bylo správné, že blokaci migračních letů vyjednávala Evropská komise, nikoli postižené členské země. 

„Evropská unie tím demonstruje svoji pomoc členským státům. Řeší bezpečnostní otázku, která má unijní rozměr, a to jak z hlediska domácích zájmů řady členských států EU, tak i z hlediska potřeby formulovat společnou politiku vůči aktérům vně EU,“ uvedl profesor Miroslav Mareš z Masarykovy univerzity.

I když se EU v této krizi ukázala jako relativně jednotná, podle bezpečnostního experta Tomáše Chlebečka by měl být plně harmonizovaný a koordinovaný postup vůči všem bezpečnostním hrozbám dávno naprostou samozřejmostí. 

„To se ovšem v praxi dlouhodobě neděje (...). Přístup Evropy je stále beznadějně pomalý, výhradně reaktivní (nikoli proaktivní) a poznamenaný rozdílnými pozicemi Evropské komise a členských států,“ uvedl.

11. listopadu 2021

Zapojení běloruských cestovek

Různé cestovní agentury na Blízkém východě ve spolupráci s běloruskými turistickými operátory od letošního léta dovezly do země desítky tisíc migrantů na turistická víza ze zemí, jako je Irák, Afghánistán, Sýrie a další. 

Tisíce z nich bylo pak převezeno až na evropskou hranici s Polskem, kde je pravděpodobně běloruští vojáci nutili k přechodu – ačkoli na protější straně stáli polští vojáci. Hovoří se o tom, že v nehostinných lesích v hraničním pásmu v mrazu zahynuly desítky lidí. 

„Všichni si chtějí vydělat.“ Běloruska líčí, jak funguje transport migrantů

Jak informovala světová média, některé agentury si z organizování přechodů udělaly výnosný byznys – migranti uváděli, že je cesta do běloruského Minsku stála mezi 1 250 a 4 000 dolary. A agentury vydělávaly i na samotných hromadných vízových žádostech. 

Nátlak se týkal i Litvy, jejíž hranice teď už pomáhá hlídat přes 100 důstojníků jednotek rychlého nasazení evropské agentury Frontex. Polsku zase pomáhají estonští a britští vojáci a zapojit se mají i Češi. 

„Zahraniční vojenská podpora polských jednotek ze strany dalších členských států EU a NATO (Velká Británie, Estonsko nebo ČR) je zcela na místě, ale podstatou jejich mise by měla být výhradně ochrana hranic a související logistické funkce, nikoli aktivní nasazení proti organizované ilegální migraci z běloruského území,“ dodává k tomu Chlebeček.

Že šlo o řízený hybridní útok, ukazuje řada důkazů. Počet nelegálních vstupů do Litvy v roce 2021 je více než padesátkrát vyšší než v roce 2020. Polsko a Lotyšsko rovněž zaznamenaly obrovský nárůst nelegálních přechodů hranic z Běloruska. Kromě popsané účasti běloruských cestovních kanceláří na převozech lidí do země se v lesích u hranic našly palubní vstupenky a další důkazy. 

Evropská unie na Bělorusko uvaluje postupné sankce od října 2020. V souvislosti s krizí je ale ještě zpřísnila – v režimu sankcí je v současnosti celkem 183 osob a 26 subjektů, včetně Lukašenka a jeho rodiny.

Nejvíce pomohlo zastavení letů a repatriace

Nejviditelnější výsledky v krizi přinesla vedle sankcí i listopadová tour komisaře Margaritise Schinase po Blízkém východě, kdy Komise společně s národními diplomaciemi vyvinula úspěšný tlak na třetí země (především země původu migrantů a země tranzitní), aby zastavily nebo omezily lety a znemožnily lidem, kteří se mohou následně stát nástrojem Lukašenkova režimu, na paluby letadel vůbec nastoupit. 

Koordinovaná akce, ve které EU předkládala nejvyšším představitelům dotčených zemí důkazy o instrumentalizaci migrantů, přinesla „ovoce“. Dopravci z Iráku, Turecka, Libanonu a Uzbekistánu zastavili prodej jednosměrných letenek do Minsku pro občany zemí, jako jsou Irák, Sýrie, Jemen, Libye, Libanon a Afghánistán. 

„V dané situaci mají řešit problémy členské státy v součinnosti s Evropskou komisí. V případě běloruské hraniční krize byla tato spolupráce překvapivě účinná. Kromě běloruské státní společnosti Belavia a syrské Cham Wings, na které 2. prosince Unie uvalila sankce, se ostatní aerolinky či národní regulátoři rozhodli během listopadu pozastavit prodej jednosměrných letenek do Minsku,“ vysvětluje Vít Novotný, seniorní analytik a expert na migraci z bruselského Wilfried Martens Centre for European Studies.

„Komisi lze vytknout jediné, a to dosti pomalou reakci v jednání se společnostmi. Jakmile se však do jednání vložil místopředseda Komise Margaritis Schinas, prodeje letenek se téměř zastavily,” dodává.

Výsledky jsou vidět i ve zvyšujícím se počtu návratů. Zatímco po dohodě s Irákem již země z Běloruska repatriovala tisíce svých občanů, na samotném polském území působí evropská agentura Frontex, která také začala, na žádost polské vlády, vypravovat lety s lidmi, kteří hranice překročili a jimž v zemi nebyl udělen azyl. 

„Poláci původně Frontex vůbec zapojovat nechtěli – a ani jej nakonec na hranicích nezapojili. Nicméně pomoci s návraty využili samozřejmě rádi. Tak je to v Polsku poměrně typické. Země se tváří, že EU nepotřebuje, bez pomoci by to ale nemusela zvládnout,“ říká Vít Dostál, expert na Polsko a ředitel Asociace pro mezinárodní otázky.

Do zahraničních médií navíc pronikla zpráva, že agentura letos vykáže rekordní počty navrácených osob z Evropy. Souvisí to s navyšováním kapacit a kompetencí agentury v této oblasti, která se ovšem neobejde bez kritiky.

Frontex čelí za návraty kritice

Ozývají se hlasy, že Frontex deportuje migranty do zemí původu, kde mohou být vystaveni nelidskému zacházení. Podle Tomáše Chlebečka je to však jen špička ledovce.Ještě problematičtější bylo prokázané ilegální vytlačování člunů s uprchlíky z řeckých výsostných vod do tureckých,“uvedl. 

Problém však nespočívá ani tak ve fungování Frontexu, jako spíše v dosavadním nepříliš jednotném postupu členských zemí EU vůči vnějším hrozbám. Vít Novotný naopak výtky vůči praktikám Frontexu považuje za neoprávněné. 

„Za všech okolností to jsou orgány členských států, kdo jednotlivcům vydává příkazy k opuštění země. Frontex poskytuje organizační a logistickou pomoc, o návratech ale sám nerozhoduje. I tak jsou repatriace do zemí, které by pro daného občana byly nebezpečné, velmi vzácné. Orgány hostujícího unijního státu vždy zkoumají, zda je domovská země nebezpečná pro konkrétního jednotlivce. Pokud tomu tak je, není vyhoštěn,” říká Novotný.

Shrnutí posledních událostí

Evropská komise společně s národními diplomaciemi vyvinula úspěšný tlak na to, aby letečtí dopravci z Iráku, Turecka, Libanonu a Uzbekistánu zastavili prodej jednosměrných letenek do Minsku pro občany zemí, jako jsou Irák, Sýrie, Jemen, Libye, Libanon a Afghanistán. Tím přerušila hlavní cesty, kterými se migranti dostávali do Běloruska, odkud byli dováženi na hranice s Polskem a Litvou.

Na žádost Litvy pomáhá chránit její hranice přes 100 důstojníků jednotek rychlého nasazení evropské agentury Frontex. Polsko tuto pomoc odmítlo. Místo toho zapojilo do ochrany své hranice estonské a britské vojáky. Připravuje se nasazení českých vojáků.

Začaly probíhat návraty migrantů. A to jak ze samotného Běloruska, díky jednáním EU se zeměmi původu (např. s Irákem), tak i ze samotného Polska. To požádalo o pomoc s návraty nelegálních migrantů agenturu Frontex. Několik letů již bylo úspěšně vypraveno, další se připravují.

Do médií unikla zpráva, že Frontex v první polovině tohoto roku deportoval z celé EU rekordní množství migrantů (přes 8 000). Objevuje se ale i kritika, že migranty navrací do zemí, kde budou vystaveni nelidskému zacházení.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video