„Hospitalizovali mě v psychiatrické léčebně... Tradice represivní psychiatrie nezmizela. Viděla jsem zprávu psychiatra, stálo v ní: ‚Označuje se za politického vězně, diagnóza: paranoidní porucha osobnosti‘,“ řekla devětačtyřicetiletá Šarendová-Panasjuková na tiskové konferenci v litevském Vilniusu, kam se jí po propuštění podařilo uprchnout a kde také žije její manžel i dva synové.
Jak se za hranice vlasti dostala, neprozradila. V běloruském vězení si odpykala přes čtyři roky kvůli odporu vůči režimu autoritářského vůdce země Alexandra Lukašenka a po propuštění byla podle AFP pod policejním dohledem.
Lukašenko ani neumí bělorusky. I uvnitř systému chtějí změnu, říká Cichanouská |
Za mřížemi Šarendová-Panasjuková skončila podle lidskoprávní organizace Vjasna v roce 2021, kdy ji běloruské úřady obvinily mimo jiné z pohrdání prezidentem. Soud ji poslal do vězení na dva roky. Následně ji obvinili z neuposlechnutí vězeňské správy a soud jí vyměřil další rok, což se později opakovalo. Propuštěna byla 1. února 2025, napsala Vjasna, která ji označuje za politického vězně.
Šarendová-Panasjuková nyní popsala, že během svého věznění strávila více než 270 dní v izolaci, která je podle ní srovnatelná se „sklepy“ někdejší obávané sovětské tajné služby NKVD. Ta působila v letech 1934 až 1946 a byla centrálním represivním orgánem, který systematicky likvidoval jakékoli známky odporu.
Holé pryčny, rozsvícené světlo, zima
V běloruských celách určených pro trestání vězňů se podle aktivistky nevětrá a ženy spí na holých pryčnách. „Je to neustálý morální teror. Otevřený záchod, dvacet čtyři hodin denně světlo, velká zima,“ popsala.
Odpůrkyně Lukašenkova režimu dále uvedla, že desítky politických vězňů, kteří dostali v poslední době milost, jsou nuceny spolupracovat s tajnou policií, která se – stejně jako za sovětských dob – jmenuje KGB. „Existuje praktika, která se zformovala při propouštění politických vězňů. Člověk je mučen, mučen, mučen a v jednu chvíli k němu přijdou, aby sepsal žádost o milost,“ řekla.
Šel proti Lukašenkovi, zavřeli ho. Babaryka se po dvou letech objevil na fotce |
Sama ji napsala, bála se dalšího prodloužení trestu a že už neuvidí své děti. Aby vězně zcela „zlomili a zdiskreditovali“, nutí je podepsat spolupráci s KGB, uvedla aktivistka, která dodala, že podobné papíry ve vězení také podepsala. Nyní se od nich distancovala. Šarendová-Panasjuková byla v roce 2021 jedním ze tří Bělorusů, kteří získali Cenu Příběhů bezpráví organizace Člověk v tísni.
„Prožila více než čtyři roky mučení jako politická vězeňkyně v Bělorusku. Nyní je na svobodě a v bezpečí, ale tisíce lidí zůstávají za mřížemi. Dnes vyzvala k silnějšímu tlaku na režim a varovala, že jakékoli oslabení by přineslo jen další vězně a utrpení,“ napsala na síti X vůdkyně opozice Svjatlana Cichanouská o propuštěné ženě.
Palina Sharenda-Panasiuk endured 4+ years of torture as a political prisoner in Belarus. Now she's free & safe, but thousands remain behind bars.
Today, she called for stronger pressure on the regime, warning that any weakening would only bring more prisoners & more suffering. https://t.co/vRqkYE4zcB
Autoritářský vůdce Běloruska v poslední době podle médií postupně udělil milost řadě politických vězňů, většinou lidem s vážnými zdravotními problémy, kteří vyjádřili lítost nad svým jednáním. Řada odpůrců běloruského režimu ovšem za mřížemi zůstává. Vjasna jich tam v současné době eviduje přes 1 200, celkem od května roku 2020 označila v Bělorusku za politické vězně více než 3 700 lidí.
V roce 2020 úřady vyhlásily v prezidentských volbách opět prezidentem Lukašenka, který je u moci už od roku 1994. Běloruská opozice volby označila za zfalšované, Západ výsledky odmítl uznat. V Bělorusku se zdvihla obrovská vlna protestů. Statisíce lidí vyšly do ulic, ale režim protesty tvrdě potlačil.
Desítky tisíc lidí pořádkové síly zadržely a tisíce z nich policisté zbili v celách. Desítky nezávislých médií a nevládních organizací úřady zakázaly. Řadu lidí soudy poslaly na roky za mříže. Hlavní opoziční představitelé skončili buď ve vězení, nebo uprchli ze země.
