Agentury se ve svém zpravodajství odvolávají na informace běloruského opozičního projektu Belaruski Hajun a organizace na ochranu lidských práv Vjasna. Ta uvádí, že je Kriegerovi devětadvacet let a pracoval pro německý Červený kříž, když ho zatkli. Narodil se v Berlíně a je otcem malého dítěte.
V minulosti údajně působil na německém ministerstvu zahraničí, podle agentur střežil americkou ambasádu v Berlíně. Poté se přesunul do zdravotnictví, pracoval jako zdravotní bratr a nakonec se zaměřil na urgentní medicínu a záchranářskou techniku. V humanitární organizaci měl pozici záchranáře, podle jiných informací vojenského lékaře.
Americký novinář dostal v Rusku 16 let vězení. Soud ho uznal vinným ze špionáže |
V Bělorusku Kriegera obžalovali z řady trestných činů, včetně terorismu, žoldáctví, nedovoleného nakládání se střelnými zbraněmi či narušení komunikačních tras. Údajně také spáchal „úmyslné poškození vozidla nebo komunikačního vedení“.
Podle Vjasny ho nakonec seznali vinným z „přípravy výbuchu s cílem ovlivnit rozhodování úřadů, zastrašit obyvatelstvo, destabilizovat veřejný pořádek“, a to s dovětkem, že se činů dopustil „jako osoba, která předtím spáchala trestný čin“ a navíc v organizované skupině.
Na základě toho mu soud uložil trest smrti, konkrétně popravu zastřelením. Zatím není známo, jestli se Krieger proti rozsudku odvolal. Ve vazbě skončil 6. listopadu, soudní líčení se částečně odehrávalo za zavřenými dveřmi. „Měli bychom uvést, že toto byl první běloruský případ ‚žoldnéřské aktivity‘,“ dodává Vjasna.
Lukašenko chce napravit vztahy se Západem. Do Běloruska zve na bezvízový režim |
Bělorusko je ve válce na Ukrajině nejbližším spojencem Ruska. Podle agentury DPA tak Kriegerův případ zřejmě souvisí s takzvaným Praporem Kastuśe Kalinoŭského, plukem složeným převážně z běloruských dobrovolníků, kteří bojují na straně Kyjeva. Prapor je pojmenovaný po bělorusko-polském spisovateli, novináři, právníkovi a revolucionáři, kterého v roce 1864 popravili za rebélii proti Rusku.
Německá diplomacie uvedla, že Kriegerovi poskytuje konzulární podporu a „intenzivně se za něj u běloruských úřadů zasazuje“. Bělorusko je poslední evropskou zemí, která provádí tresty smrti, připomíná stanice Deutsche Welle. „Trest smrti je krutá a nehumánní forma trestu, kterou Německo za všech okolností odmítá. Celosvětově pracujeme na tom, aby byl zrušen, a snažíme se o to, aby nebyl uplatněn vůči těm, kterých se to týká,“ upozornilo také německé ministerstvo zahraničí.
Běloruská opoziční vůdkyně Svjatlana Cichanouská, jež od posledních prezidentských voleb a následných protestů v Bělorusku žije v litevském exilu, napsala, že „je znepokojená zprávou, že byl německý občan Rico Krieger Lukašenkovým režimem odsouzen k smrti“. Právě vůdce Alexandra Lukašenka se Cichanouská snažila odstavit ve volbách z roku 2020 a podle tehdejších zpráv se jí to zřejmě i povedlo. Výsledky voleb však byly podle pozorovatelů zfalšovány a dosavadní vládce země se prohlásil za vítěze.