„Výcviku se účastní jednotky raketových vojsk a letectva. Během cvičení plánuje ruská strana nacvičit dodávku a přípravu k použití jaderných hlavic,“ citovala ruská státní agentura TASS z komuniké běloruského ministerstva, podle kterého zahájení výcviku s jadernými zbraněmi velí náčelník generálního štábu běloruské armády.
„Cílem cvičení je zlepšit úroveň výcviku personálu, otestovat připravenost vzdušných sil plnit úkoly a organizovat bojové operace z neplánovaných oblastí,“ uvedlo ministerstvo obrany. Tvrdilo přitom, že výcvik není zaměřen proti žádnému jinému státu a nepředstavuje bezpečnostní hrozbu v regionu.
„Když si Kreml dělá z Běloruska vlastní jaderné shromaždiště v blízkosti hranic s NATO, de facto tím legitimizuje šíření jaderných zbraní ve světě a vytváří nebezpečný precedens pro další autoritářské režimy,“ uvedlo v reakci ukrajinské ministerstvo zahraničí.
Současně vyzvalo západní spojence Kyjeva, aby zpřísnili sankce proti Moskvě a Minsku: „Takové jednání se musí setkat s jednoznačným a rozhodným odsouzením ze strany všech států, které respektují režim nešíření jaderných zbraní,“ dodal resort.
Minsk a Moskva v květnu 2023 podepsaly dokumenty ohledně rozmístění ruských taktických jaderných zbraní. V červnu téhož roku ruský prezident Vladimir Putin oznámil, že do Běloruska byly dopraveny první ruské jaderné hlavice a v případě zbývajících se tak stane do konce roku. Jaderné zbraně jsou podle něj odstrašujícím prostředkem pro všechny, kteří uvažují o tom, že by „Rusku uštědřili strategickou porážku“.
Obavy o trasy NATO. Lukašenko se chystá na válku, Ukrajina hlásí přesuny u hranic |
Ruské ministerstvo obrany koncem loňského roku oznámilo, že v Bělorusku zařadilo do bojové služby ruské rakety Orešnik. Tyto střely středního doletu mohou nést jaderné hlavice a některá média je označují za hypersonické. V boji ruská armáda Orešnik (v překladu Líska) v nejaderné verzi použila poprvé předloni v listopadu k útoku na ukrajinské město Dnipro.
Rusko svou invazí na Ukrajinu v únoru 2022 rozpoutalo největší ozbrojený konflikt v Evropě od konce druhé světové války. Minsk na začátku invaze umožnil ruským ozbrojeným silám, aby na Ukrajinu vpadly i z běloruského území.
Ukrajina se vzdala svých jaderných zbraní získaných po rozpadu Sovětského svazu na základě takzvaného Budapešťského memoranda z roku 1994. Výměnou za to získala záruky bezpečnosti a územní celistvosti ze strany Ruska, Británie a Spojených států.
Tato ujištění Moskva porušila již anexí Krymu v roce 2014 a konečně otevřenou invazí před více než čtyřmi lety. Bezjaderný status Ukrajiny Moskva navíc žádá jako jednu z podmínek případné mírové dohody.
