„Tak velká demonstrace nebyla v Minsku od roku 2010,“ napsal zpravodajský server Belorusskij partizan, podle kterého do ulic vyšlo několik tisíc rozhněvaných demonstrantů. Mnozí prý přišli ze solidarity se svými příbuznými, anebo známými, kteří obdrželi poštou výzvu k uhrazení daně.
Agentura Reuters odhadla počet účastníků na přibližně dvě tisícovky, agentura AP na několik tisíc. Každopádně šlo o jednu z největších demonstrací v zemi s autoritářským režimem v posledních letech.
„Moje holka je teď příživnice, a tak jsem ji přišel podpořit a protestovat proti absurdnímu nařízení,“ prohlásil jeden z demonstrantů. „Nezaplatím! Je to absurdní, je to návrat k feudalismu,“ tvrdil další z demonstrantů, který o práci přišel a novou si nedokázal opatřit.
Opoziční předáci přislíbili další demonstraci 25. března, pokud do té doby nebude sporný dekret odvolán. „Jestli se nás sejde desetinásobek, tak nejen zrušíme dekret, ale sesadíme tuto chamraď,“ burcoval jeden z řečníků. „Odejděte!“ skandoval dav.
Přítomnost policie byla podle Reuters minimální, úřady ani nepodnikly pokus demonstraci zabránit. Podle serveru se policisté po skončení akce snažili zadržet anarchisty, ti je však odrazili. Anarchisté přišli na demonstraci nejlépe vybaveni - s dýchacími přístroji, plynovými maskami, s dýmovnicemi a petardami.
Přišlo také hodně lidí bez vyhraněné politické orientace jako „obyčejní Bělorusové, hodně čtyřicátníků a padesátníků, střední vrstva, hodně párů“, vylíčil Belorusskij partizan. Pochod provázelo veliké množství přihlížejících, řidiči aut houkáním vyjadřovali své sympatie.
Kontroverzní dekret, přezdívaný lidově „zákon proti příživnictví“, ukládá lidem, kteří odpracují méně než 183 dnů v roce, zaplatit vládě náhradu za ušlé daně, což v přepočtu činí zhruba 6400 korun. Ti, kdo jsou zaregistrováni na úřadech jako nezaměstnaní, musí ve své obci provádět prospěšné práce za ekvivalent asi 250 korun měsíčně, což ale většina lidí nedělá. Podle úřadů zvláštní daň podle dekretu mělo odvést státu zhruba 470 tisíc lidí, ale učinila tak jen desetina.
Dekret platí od roku 2015 a vzhledem k poklesu běloruské ekonomiky je přijímán velmi špatně. Protivládní protesty jsou vzácné v zemi, jejíž vůdce Lukašenko se hrdě chlubí titulem „poslední diktátor v Evropě“, kterým jej původně obdařila bývalá šéfka americké diplomacie. Condoleezza Riceová před více než deseti lety označila Bělorusko za „poslední skutečnou diktaturu uprostřed Evropy“.
