Rozhodnutí hodnotil kladně vysoký představitel Evropské unie pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku Javier Solana a také české ministerstvo zahraničí, které to považuje za pozitivní krok směrem ke splnění očekávání ze strany Evropské unie.
"Myslím, že je to logické rozhodnutí, protože nikdy nebyl žádný důvod nás nezaregistrovat," prohlásil ve středu Milinkevičův zástupce Juras Gubarevič.
V uplynulých dvou letech hnutí Za svobodu požádalo čtyřikrát běloruské úřady o registraci, ale vždy marně. Solana v prohlášení označil rozhodnutí za "důležitý krok, který pozitivně ovlivní rozvoj vztahů mezi Evropskou unií a Běloruskem".
České ministerstvo zahraničních věcí ocenilo kroky běloruských úřadů, k nimž patří registrace nevládního hnutí Za svobodu a nedávné rozhodnutí povolit prodej nezávislých novin Narodnaja Volja a Naša Niva ve státní distribuční síti. Zároveň vyjádřilo přesvědčení, že budou zaregistrovány i další nevládní organizace a nastane i pokrok v oblasti svobody médií.
EU musí být k Bělorusku tvrdáčtěte rozhovor iDNES.cz s Milinkevičem |
Tyto kroky české ministerstvo zahraničí označuje za nezbytné k dalšímu sblížení Běloruska a Evropské unie, včetně zapojení Běloruska do připravovaného východního partnerství. Česká republika je během svého předsednictví v Radě Evropské unie připravena tomuto sblížení maximálně napomoci.
Evropská unie rozhodla 13. října pozastavit na šest měsíců některé sankce proti Bělorusku, které na něj byly uvaleny za porušování základních práv.
Zmírnění sankcí nyní umožňuje běloruským předákům, včetně Lukašenka, považovaného za posledního diktátora v Evropě, cestovat opět do zemí EU. Evropská konta představitelů jeho režimu však zůstávají zmrazena.
Aljaksandr Milinkevič je oceňován jako umírněný představitel běloruské opozice. Za své aktivity se ocitl již několikrát ve vězení. Evropský parlament naopak ocenil jeho působení ve prospěch lidských práv udělením ceny Andreje Sacharova v roce 2006.
