Evropská komise před několika dny představila plán, který podle ní umožní na takzvanou reparační půjčku Ukrajině využít až 185 miliard eur ze zmrazených ruských aktiv v Evropě, aniž by tato aktiva byla zkonfiskována. Některé země mají ale proti tomuto postupu výhrady a množství otázek technického i právního rázu. Předseda Evropské rady António Costa doufá, že by summit některé obavy mohl rozptýlit.
„Zatím jsem ani neviděl právní základ pro toto rozhodnutí,“ řekl De Wever. Zmínil, že jeho země má tři podmínky. Zaprvé požaduje, aby všechny evropské země postupovaly společně. „Protože je to velmi riskantní, budeme čelit obrovským nárokům,“ vysvětlil belgický premiér. Zadruhé bude po ostatních evropských státech žádat záruky. „Pokud bude nutné peníze vrátit, každý členský stát se na tom musí podílet,“ uvedl De Wever.
Třetí De Weverův požadavek se také týká ostatních členských států. „Všechny země se zmrazenými aktivy musí postupovat společně s námi,“ uvedl. Velké množství ruských peněz je podle něj i v jiných zemích, které však o tomto tématu mlčí. Pokud se podaří splnit podmínky, mohou podle De Wevera jednání pokračovat. „Pokud ne, udělám vše, co je v mých silách, abych toto rozhodnutí zastavil,“ řekl.
Finský premiér Petteri Orpo uvedl, že belgické obavy ohledně ruských zmrazených aktiv jsou brány „velmi vážně“. Vyjádřil ale optimismus, že řešení je blízko. I německý kancléř se domnívá, že členské státy EU najdou způsob, jakým uspokojit námitky Belgie.
Unie je v pr..., tvrdí Fico. Nový balík sankcí proti Rusku ale nakonec podpoří |
Princip věci je přitom podle zástupců komise v zásadě jednoduchý. Na počátku ruské války na Ukrajině držel depozitář cenných papírů Euroclear se sídlem právě v Belgii dluhopisy Ruské centrální banky. Jakmile tyto dluhopisy dosáhly splatnosti, výsledná hotovost uvázla v Euroclearu kvůli sankcím EU spuštěným vůči Moskvě po začátku její agrese vůči Ukrajině. Euroclear přitom nyní tuto hotovost investuje do Evropské centrální banky.
Záměr EK spočívá v tom, že by Euroclear namísto toho investoval do bezkupónových dluhopisů vydaných Evropskou komisí se zárukami od vlád EU či později z unijního rozpočtu. EU by pak tyto prostředky použila k poskytnutí takzvané reparační půjčky Ukrajině. Ukrajina by ji splatila až po obdržení válečných reparací od Ruska zajištěných na základě budoucí mírové dohody. Ukrajině by to umožnilo prostředky utratit již nyní, aniž by musela čekat, až Moskva zaplatí.
Je to zlodějina, reaguje Kreml na plán využít zmrazená ruská aktiva pro Kyjev |
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová varovala EU před snahami zabavit ruská aktiva. „Jakékoli kroky s ruskými aktivy bez souhlasu Ruska jsou z pohledu mezinárodního a smluvního práva neplatné. Neexistuje žádný legální způsob, jak zabavit prostředky někoho jiného, aniž by to poškodilo kapsy a prestiž těch, kteří je vyvlastňují,“ je přesvědčena ruská diplomacie.
„Jakékoliv konfiskační iniciativy z Bruselu nevyhnutelně vyústí v bolestivou odpověď,“ podotkla také Zacharovová, podle níž bude Moskva postupovat podle principu reciprocity a na základě svých zájmů.
