„Pokud jde o jaderné odstrašování, opravdu nechápu, proč evropští lídři tolik mluví. Není to moudré. Prosím, držte jazyk za zuby,“ napsal ministr na síti X.
Reagoval na vystoupení Merze v podcastu Machtwechsel. Kancléř v něm vyloučil vývoj německého jaderného odstrašujícího prostředku. Dodal nicméně, že německé stíhací letouny by potenciálně mohly nést francouzské a britské jaderné zbraně.
Polsko chce také atomovky. Nervózní Evropa volá po francouzském deštníku |
Evropské státy se v obavě, že USA nebudou Evropu nadále bránit, poohlížejí po jiných způsobech jaderného odstrašení. Berlín jedná s Paříží o rozšíření francouzského jaderného deštníku i na další evropské země. Varšava zvažuje vývoj vlastních jaderných zbraní.
Merz naznačil, že projekt FCAS je mrtvý
Merz se v rozhovoru vyjádřil také ke snaze o vznik evropského bojového letounu šesté generace, na němž se podílejí francouzská společnost Dassault Aviation, Airbus a španělská firma Indra. Naznačil, že Německo už na projektu takzvaného systému vzdušného boje budoucnosti FCAS s Francií nebude dále spolupracovat.
„Francouzi potřebují – v příští generaci stíhacích letounů – letadlo schopné nést jaderné zbraně a operovat z letadlové lodi,“ vysvětlil Merz. „To není to, co v současné době potřebujeme v německé armádě.“
Ambiciózní evropský projekt stavby stíhačky nové generace je na pokraji konce |
Belgie zvažovala, že se k projektu připojí. „Podle německého kancléře je projekt FCAS mrtvý,“ interpretuje Merzova slova Francken. „Francouzsko-německý stíhací letoun šesté generace nebude. Belgie byla v programu pozorovatelem. Přehodnotíme naše stanovisko,“ dodal ministr.
Pokud dojde k oficiálnímu ukončení projektu, bude to pro francouzského prezidenta Emmanuela Macrona značná potupa. Dohodu o přípravě FCAS uzavřel v roce 2019 s tehdejší německou kancléřkou Angelou Merkelovou a za touto vizí stále stojí.
Jestli Putin zaútočí, NATO vymaže Moskvu z mapy, řekl belgický ministr. Kreml se ozval |
Podle portálu The Economist se však projektu stává osudnou nefunkční spolupráce mezi firmami, která v minulosti zmařila několik evropských obranných iniciativ. Program paralyzovaly vleklé průmyslové spory mezi společnostmi Dassault Aviation a Airbus ohledně kompetencí, technologií a rozdělení práce.
FCAS tak ukazuje na obtíže, s nimiž se evropští politici potýkají při prosazování své představy soběstačné evropské obrany, jež by byla méně závislá na USA a zároveň schopná čelit ruské hrozbě.
