Areál má být zbourán a přestavěn v rámci plánu, který podporuje vláda prezidenta Aleksandara Vučiče. Převážně mladí protestující ve středu proto kolem něj nakreslili symbolickou červenou čáru.
Projekt za 500 milionů dolarů (12,1 miliardy korun), který počítá s výstavbou hotelu, kanceláří a obchodů, narazil na tvrdý odpor odborníků v Srbsku i zahraničí, jakož i srbské veřejnosti. Přesto minulý týden srbští zákonodárci schválili speciální zákon, který má stavbu urychlit.
Vučić tvrdí, že projekt posílí ekonomiku a vztahy s americkou administrativou, která uvalila na dovoz ze Srbska clo ve výši 35 procent a zavedla sankce na největší ropnou firmu v Srbsku NIS, kde většinový podíl vlastní Rusko.
Kritici projektu naopak argumentují architektonickým významem budov a poukazují na to, že komplex bývalého generálního štábu jugoslávské armády je symbolem odporu proti bombardování NATO vedenému USA, které je v Srbsku považováno za akt nespravedlivé agrese. Dále je zákon kritizován za to, že podkopává právní systém.
Kdysi ji vybombardovalo NATO. Trumpův zeť přestaví budovu armády v Bělehradě |
Srbská vláda loni budovám považovaným za vrcholnou ukázku jugoslávské architektury poloviny 20. století odebrala status chráněné kulturní památky a podepsala nájemní smlouvu na 99 let s americkou firmou Affinity Global Development, spojenou s Kushnerem. Projekt ale zpochybnilo vyšetřování prokuratury, zda dokumenty použité k odebrání památkové ochrany nebyly padělané.
Protestující požadují, aby byl status kulturní památky obnoven. „Toto je varování, že tyto budovy budeme všichni společně bránit,“ řekl jeden z protestujících studentů. „Budeme lidským štítem,“ dodal.
Spor kolem budov se stal důvodem k dalším pouličním protestům, které balkánskou zemí zmítají již více než rok. Jejichž spouštěčem byla původně tragédie v Novém Sadu, kde pád nádražního přístřešku zabil 16 lidí. Demonstranti viní Vučičovu vládu z korupce při zadávání veřejných zakázek a uzurpaci státních institucí.
Desetitisíce Srbů si připomněly výročí tragédie v Novém Sadu, Vučić se omluvil |
Budovu bývalého generálního štábu jugoslávské armády těžce poničily letecké útoky Severoatlantické aliance koncem dubna a začátkem května 1999. NATO tehdy v čele se Spojenými státy zahájilo bombardování tehdejší Jugoslávie s cílem zastavit vyhánění etnických Albánců prováděné srbskými silami v Kosovu.
