V projevu v OSN Rama uvedl, že ideu inspirovala Matka Tereza, která byla albánského původu. „Řekla nám, že ne všichni můžeme dělat velké věci, ale všichni můžeme dělat malé věci s velkou láskou. To je naše inspirace při podpoře přeměny Světového řádu bektášíjů v suverénní stát v našem hlavním městě Tiraně jako nového centra umírněnosti, tolerance a mírového soužití.“
Albánský premiér usiluje o to, aby řád měl podobnou svrchovanost jako Vatikán a spravoval své náboženské a administrativní záležitosti nezávisle na Albánii. Tým právních expertů, včetně mezinárodních právníků, připravuje legislativu nového plánovaného státu, kterou bude muset schválit parlament ovládaný Ramovou Socialistickou stranou.
V rozhovoru pro list The New York Times premiér uvedl, že cílem nového státu je prosazovat tolerantní verzi islámu, kterou se jeho země pyšní. „Měli bychom se starat o tento poklad, kterým je náboženská tolerance a který bychom nikdy neměli považovat za samozřejmost,“ řekl. Umírněný islámský stát by podle něj měl bojovat proti stigmatizaci muslimů.
Albánie se dlouhodobě pyšní svou náboženskou tolerancí. Rama v OSN připomněl, že země v době druhé světové války chránila židovské uprchlíky před nacisty a přijala i Afghánce prchající před islamistickým hnutím Tálibán.
Divoká a tajemná Albánie. Z dříve opomíjené země se stává ráj cestovatelů |
K islámu se hlásí přibližně 50 procent obyvatel 2,4milionové Albánie, zbytek populace tvoří katolíci, pravoslavní křesťané a menší komunity. Sám Rama je nepraktikující katolík. Podle posledního sčítání lidu tvoří bektášíjové asi 10 procent muslimů v zemi.
Podoba plánovaného státu
„Občanství ve svrchovaném státě řádu bektášíja bude omezeno na členy duchovenstva a jedince přímo zapojené do správy státu, podobně jako je tomu ve Vatikánu. Důvodem je to, že se zaměřujeme na duchovní správu, nikoliv na vytvoření velkého, politicky definovaného počtu obyvatel,“ uvedl dedebaba neboli duchovní vůdce řádu Baba Mondi. Chce, aby nový stát sloužil jako „spirituální domov“ pro bektášíje všude ve světě.
Mondi zdůrazňuje, že bektášíja vždy byla hlasem umírněnosti uvnitř islámu. „Díky naší nově uznané suverenitě máme silnější pozici v boji proti radikálním ideologiím, které sužují nejen muslimský svět, ale i globální společenství obecně,“ věří dedebaba, jenž upozorňuje, že kvůli svým „nepřátelům“ zřejmě nový stát bude muset mít svou zpravodajskou službu.
Německo po zákazu islámského centra vyhostilo i jeho představitele |
Vůdce řádu doufá, že jejich suverenitu uznají USA a další státy, včetně islámských. Zda se tak stane, je však nejisté.
Bektášíja umožňuje pití alkoholu i konzumaci vepřového. Ženy se nemusí zahalovat a mohou se modlit společně s muži. Mondi slibuje, že tuto svobodu v možném budoucím státě zachová.
Územím navrhovaného státu je areál náležící řádu o rozloze přibližně 11 hektarů ve východní části Tirany, kde se nachází obytná čtvrť s nízkým nájemným. Je to jen čtvrtina rozlohy Vatikánu.
Historie řádu
Bektášíja se řadí do mystického hnutí v rámci islámu známého jako súfismus. Se svým sklonem k navázaní osobnějšího, spirituálnějšího vztahu k Bohu se súfismus vymyká tradiční zbožnosti majoritního ortodoxního, přísně dogmatického a právně orientovaného islámu. Vyznačuje se větší tolerancí k jiným náboženstvím, od kterých čerpá některé jejich myšlenky.
Bektášíja má původ v Anatolii ve třináctém století a vychází z šíitské věrouky. Čerpá ale i z křesťanství a tureckého šamanismu s prvky buddhismu. Byla oblíbená mezi janičáři, kteří napomohli rozšíření osmanské říše na Balkán.
Většina muslimů jazyku Koránu a jeho významu moc nerozumí, říká islamolog |
Poté, co zakladatel a první prezident Turecké republiky Mustafa Kemal Atatürk súfijské řády zakázal, se centrem bektášíje stala Albánie. Její přívrženci hráli významnou roli v nacionalistickém odporu vůči turecké nadvládě a snaze o samostatnost, bektášíja si tak vydobyla respekt i mezi členy ostatních albánských náboženství.
