„Číslo musíme dostat hluboko pod sto tisíc,“ řekl s odkazem na roční počet žádostí o azyl Söder, který je také předsedou konzervativní bavorské Křesťansko-sociální unie (CSU).
Německo je podle něj následky migrace a integrací „přetížené“. To se podle něj týká nejen nedostatku bytů či míst ve školkách, ale země je podle něj přetížená částečně i „z kulturního hlediska“. „V mnoha německých městech se němečtí obyvatelé už vůbec necítí jako doma,“ řekl.
Do konce července podali cizinci v Německu zhruba 153 tisíc žádostí o azyl, a do konce roku by toto číslo mohlo vzrůst až na 263 tisíc. V roce 2023 se počet žádostí vyšplhal na 352 tisíc.
Německá policie šetří patnáctiletého Syřana kvůli znásilnění v bazénu |
CSU, sesterská strana Křesťanskodemokratické unie (CDU), která působí ve všech spolkových zemích kromě Bavorska, na spolkové úrovni tvoří opozici. Šéf CDU Friedrich Merz požaduje, aby vláda výrazně zpřísnila migrační politiku.
Debatu kolem migrace rozproudil srpnový teroristický útok v Solingenu, kde neúspěšný žadatel o azyl ze Sýrie zabil tři lidi a osm dalších zranil. Situaci dále rozdmýchaly volby ve východoněmeckých spolkových zemích Sasku a Durynsku, kde protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD) získala přes 30 procent hlasů. V Durynsku AfD dokonce zvítězila a směřuje k vítězství i v zemských volbách v Braniborsku.
Vláda kancléře Olafa Scholze po útoku v Solingenu představila „bezpečnostní balíček“, který má německou migrační politiku zpřísnit. Vláda, opozice a spolkové země o něm jednaly minulý týden, v úterý by se měla uskutečnit další schůzka. Podle Merze ovšem vláda nejde dostatečně daleko, CDU požaduje například odmítání migrantů přímo na hranicích.
Vládní sociální demokraté (SPD) a zelení jsou skeptičtí, je to podle nich mimo jiné neslučitelné s evropským právem. „Na hranicích přitom už odmítáme, máme i kontroly,“ řekl v neděli v rozhovoru s ZDF Scholz. Podle ministerstva vnitra byl od loňského října přímo na hranici odmítnut vstup 30 tisícům lidí
Kdo bude v Německu kandidovat na kancléře? Volby oživily ožehavou otázku |
FDP je pro
Na Söderovu stranu se ovšem přidal i předseda nejmenší strany vládní koalice, liberálních svobodných demokratů Lindner. Hranici sto tisíc žádostí o azyl ročně, jak ji navrhl Söder, si podle vyjádření poskytnutého ARD „dokáže představit“. „Určitá forma“ odmítání žadatelů o azyl na hranicích je podle něj nutná. Pro Lindnerovu FDP zemské volby v Sasku a Durynsku skončily fiaskem, strana se nedostala do ani jednoho ze sněmů.
AfD podle stanice ntv mezitím schválila usnesení, podle kterého bude boj proti „nelegální masové imigraci“ tématem číslo jedna před volbami do Spolkového sněmu, které se uskuteční příští rok na konci září.
Do debaty o migraci se nově zapojily i obce. Předseda Svazu německých měst a obcí André Berghegger pro list Rheinische Post navrhl vytvoření „pracovní skupiny Deportace“, která by urychlila a zefektivnila vyhošťování neúspěšných žadatelů o azyl.
Podpořil také myšlenku, aby německé hranice zůstaly pod kontrolou, dokud nezačne platit evropská azylová reforma. Mluvčí německého ministerstva vnitra oznámil, že Berlín prodlouží kontroly na hranicích s Českem, Polskem, Rakouskem a Švýcarskem. Na české hranici měly stacionární kontroly podle původního plánu skončit v polovině prosince.
