Agentura Interfax uvedla, že Kvašnin jen nevyloučil, že je Basajev mrtev a dodal, že údaje, které by jeho smrt potvrdily, zatím chybějí.
Rusko již několikrát hlásilo smrt čečenských velitelů
Minulý týden byl zabit jiný významný čečenský polní velitel Chattáb. Podle čečenských zdrojů Rusové Chattába otrávili. Ruské zdroje to popírají.
Basajev i Chattáb vedli po skončení ruského vojenského tažení v Čečensku útoky proti ruským ozbrojeným silám a proti proruským úřadům.
Ruští představitelé již několikrát oznámili úmrtí velitelů, avšak tyto zprávy se později ukázaly jako nepravdivé. V případě Chattába však jeho smrt potvrdily i čečenské zdroje.
Osud čečenských velitelů se zdál dlouho neotřesitelný, třebaže hlavní část ruské operace v této odbojné republice už skončila. Po úmrtí Chattába a nejspíš i Basajeva tak stále uniká pouze prezident Aslan Maschadov, který byl v posledních letech Basajevův nepřítel.
"Národní hrdina" nebojoval jen v Čečensku
Šestatřicetiletý Basajev na sebe naposledy upozornil při ústupu z Grozného v únoru 2000, kdy byl zraněn a přišel o nohu. Na webové stránce povstalců se tehdy psalo, že od roku 1993 byl zraněn celkem čtrnáctkrát.
|
Šamil Basajev |
|
Narodil se 14. ledna 1965. Své jméno dostal od rodičů po vůdci islámského státu rozkládajícího se v 19. století na území Kavkazu Avarovi Šamilovi. Studoval na Moskevském zemědělském institutu, ale studium nedokončil, byl vyloučen pro špatný prospěch. Později ale institut dostudoval. Po jednostranném vyhlášení nezávislosti Čečenska v roce 1991 se vrátil domů a byl jedním z kandidátů na čečenského prezidenta. Fanatikem se údajně stal v roce 1995, kdy ztratil při bombardování svého rodného městečka Věděna manželku a děti. |
V roce 1999 dagestánská tzv. islámská šura jmenovala Basajeva vůdcem islámských povstalců, kteří vyhlásili v Dagestánu nezávislý islámský stát. Vpád čečenských povstalců do Dagestánu a krvavé pumové útoky v ruských městech, ze kterých Moskva obvinila čečenské ozbrojence, měly za následek zahájení druhé rusko-čečenské války.
Moskevská kancelář Interpolu na čečenského "národního hrdinu" vydala už v roce 2000 zatykač a ruské velení dokonce nabídlo za jeho hlavu milion dolarů.
Pověst elitního bojovníka získal Basajev mimo Čečensko v roce 1992, kdy vedl tzv. abchazský batalion, skupinu čečenských dobrovolníků bojujících v sousední Gruzii za nezávislost Abcházie.
V roce 1994 se vrátil do Čečenska a po vypuknutí občanské války bojoval na straně prezidenta Džochara Dudajeva a byl i velitelem jeho osobní ochranky. Po příchodu ruských vojsk do Čečenska se stal vlivným velitelem čečenských sil.
Po neúspěchu v prezidentských volbách v roce 1997 se s prezidentem Maschadovem dostával stále častěji do konfliktů. V roce 1998 byl ještě půl roku úřadujícím předsedou vlády.
Za nezávislost Čečenska bojoval i únosy
Pozornost na sebe dokázal upoutat i jinak. V roce 1991 byl jedním z hlavních účastníků únosu letadla Aeroflotu TU-154 se 169 pasažéry letících z města Miněralnyje vody do Turecka. Již tehdy chtěl upozornit na boj Čečenců za nezávislost.
V roce 1995 stál za přepadením ve městě Buďonnovsk a zajetím tisícovky rukojmích. Pro Čečensko sice akce skončila úspěchem - Basajev si na Rusku vynutil za propuštění rukojmích rozhovory o mírovém urovnání konfliktu a zastavení vojenských operací -, zemřelo ale 121 lidí, převážně ruské národnosti.
 Čečenský velitel Šamil Basajev na archivním snímku z 28. října 1999. |
