Pro pochopení současné situace ve Francii je důležitý kontext. Nemusíme se vracet daleko do minulosti, klíčové bylo vyhlášení předčasných parlamentních voleb po neúspěchu Macronovy koalice v červnových eurovolbách. Léčba šokem Macronovi příliš nevyšla, volby vyhrála levicová koalice Nová lidová fronta. Jak z toho ven?
Francouzský prezident si našel cestu a po měsících odkladů jmenoval premiérem Barniera. Tedy ne zástupce koaličního vítěze voleb ani nejsilnější strany, kterým je partaj Le Penové. Z Macronovy strany velký risk, jímž zabrnkal na citlivé místo Národního sdružení. To se po letech revolty snaží profilovat coby regulérní strana, jejímž programem není pouhá destrukce. Výměnou za prosazení některých bodů z jejich programu vládu jistě neshodí, nebo ne?
Bolehlav pro Macrona? Ve Francii se otřásá vláda, padnout může do Vánoc |
Le Penová a předseda strany Jordan Bardella na tichou podporu pro Barniera kývli. Příliš dlouho jim však nadšení nevydrželo, středobodem problému je aktuálně schvalování rozpočtu. Premiér se zařekl, že tvrdě zaútočí na rostoucí deficit, který v roce 2023 vystoupal na 5,5 procenta. Reakce Evropské komise na sebe nenechala dlouho čekat, členské země totiž mají, mimo výjimečných událostí, jako byla třeba pandemie covidu, držet inflaci pod třemi procenty hrubého domácího produktu.
Barnier zavelel k tvrdým škrtům v rozpočtu, jelikož Brusel odhaduje, že letos se deficit Francie přehoupne dokonce přes šest procent. Současná vláda proto navrhuje snížení veřejných výdajů o 40 miliard eur a zvýšení daní tak, aby do státní kasy přiteklo dalších 20 miliard eur. Výsledkem by měl být pokles deficitu pod pět procent. Komise se již nechala slyšet, že by to bylo alespoň dobrým znamením.
Barnierova nesplnitelná mise
Rozpočet musí vláda schválit do konce roku a s blížícím se termínem přišly první problémy. Le Penová po jednání s Barnierem před pár dny prohlásila, že rozpočet nepodpoří. Následovala výhrůžka vyslovením nedůvěry vládě. Jen pro připomenutí: levice a Národní sdružení mají v dolní komoře většinu 320 z 577 poslanců. Pro schválení nedůvěry je nutných 289 hlasů.
Barnier ví, že pro svůj rozpočet podporu nesežene, využije proto článek 49.3 francouzské ústavy, který vládě povoluje prosadit danou legislativu bez posvěcení Národním shromážděním. Poslanci však mohou podle této legislativy reagovat vyslovením nedůvěry. Nová lidová fronta, poháněna záští z Macronova povolebního povýšenectví, je pro. Vše stojí a padá na Le Penové, pokud bude souhlasit, současná vláda padne.
V rozhovoru pro nedělník La Tribune Dimanche Le Penová uvedla, že situace se dá ještě zachránit. „Vyjádření nedůvěry není nevyhnutelné. Stačí, když pan Barnier začne vyjednávat,“ tvrdila. Národní sdružení požaduje úpravy na příjmové straně rozpočtu. Odmítá například navýšení některých poplatků ve zdravotnictví a daní v energetice.
V pondělí ráno však strana tak vstřícná nebyla. „Národní sdružení spustí mechanismus hlasování o nedůvěře, ledaže by samozřejmě na poslední chvíli došlo k zázraku,“ řekl rozhlasové stanici RTL předseda nacionalistického uskupení Jordan Bardella. Dodal, že v zázrak ale moc nevěří. Le Penová dala Barnierovi čas do pondělních 15:00, aby vyhověl požadavkům její strany na změny v rozpočtu.
Co se stane pak? Macron podle ústavy nemůže vyhlásit další volby až do příštího léta, parlament lze rozpustit pouze jednou za dvanáct měsíců. Povolební rozložení sil navíc nedává naději na složení funkční koalice. Jmenováním nového premiéra z řad levice by Macron ztratil tvář a další vláda by stejně nefungovala, podobně je na tom případné jmenování Bardelly.
Facka Macronovi a páka na vyjednávání
A možná o to Le Penové jde – vrátit úder prezidentovi. Ona sama by se o úřad ráda v roce 2027 ucházela. Tedy pokud jí to povolí aktuálně probíhající soud. Snovým scénářem by pochopitelně bylo Macronovo odstoupení, prezident však dal i přes mnoho přešlapů najevo, že o něčem takovém neuvažuje a svůj mandát dokončí. Variantou je i tlak na Barniera ohledně ulevení ze svých rozpočtových požadavků, které jdou v určitých bodech proti programu Národního sdružení.
Soud ničí prezidentské sny Le Penové. Její chráněnec osnuje tichý převrat |
Na shození vlády však nemají vzpurné strany příliš času. Nabízí se pouze dva termíny, už v pondělí Národní shromáždění bude schvalovat část rozpočtu pro sektor sociálního zabezpečení, pokud při něm Barnier využije článku 49.3, musí poslanci do 48 hodin navrhnout hlasování o důvěře vládě. Národní sdružení má spolu s levicí v Národním shromáždění pohodlnou většinu k tomu, aby vládě vyslovilo nedůvěru. Hlasovat by se o ní mohlo už ve středu.
Ani v případě pádu vlády a neschválení rozpočtu však Francii, mimo zdviženého prstu z Bruselu, nehrozí paralýza chodu státu. Vláda může využít například speciální legislativy, která umožní další fungování země podle letošního rozpočtového rámce. Nelze očekávat ani rychlý pár Barniera, pokud důvěru poslanců nedostane. Macron ho podle všeho během hledání nového premiéra na mnoho týdnů pověří řízením země.
