Win Tin se dostal z barmského vězení po devatenácti letech.

Win Tin se dostal z barmského vězení po devatenácti letech. | foto: Reuters

Barmský režim pustil po 19 letech politického vězně

  • 0
Barmská junta propustila nejdéle zajatého politického vězně. Po 19 letech se na svobodu dostal disident Win Tin. Oznámila to agentura Reuters. Vojenský režim ho odsoudil již v roce 1989 za šíření protistátní propagandy. Vojenská junta před prvním výročím šafránové revoluce oznámila, že propustí jako "akt dobré vůle" více než devět tisíc vězňů.

Devětasedmdesátiletý bojovník proti režimu měl ve vězení strávit dvacet let, ale na svobodu se dostal o rok dřív. "Budu bojovat, dokud v této zemi nebude demokracie," prohlásil Win Tin krátce po propuštění.

Win Tin se dostal na svobodu právě ve chvíli, kdy vůdci barmské vojenské vlády oznámili, že propustí 9 002 vězňů. "Odmítám být jeden z těchto vězňů, protože odmítám podmínky amnestie," řekl disident ke svému propuštění.

Na protest si odmítl obléct civilní šaty a zůstal ve vězeňském oblečení.

Propouštění není jisté
Po dnešním prohlášení barmských vůdců v místním tisku ale není jisté, jestli k propouštění tisíců politických vězňů opravdu došlo.

Barmská disidentka Do Aun Schan Su Ťij"Nevím o tom, že by někoho pustili," řekl serveru BBC mluvčí hlavní opoziční strany Národní ligy pro demokracii. Její členkou je i vůdkyně opozice Su Ťij, kterou drží režim už třináct let v domácím vězení. - přečtěte si Barmská disidentka Su Ťij odmítá jídlo. Poslanci mají strach o její život

Světové organizace na ochranu lidských práv upozorňují, že za zdmi barmských věznic je kvůli svému politickému nebo náboženskému přesvědčení stále minimálně dva tisíce lidí.

Výročí šafránové revoluce
Zpráva o propouštění vězňů přichází ve chvíli, kdy si svět připomíná první výročí takzvané šafránové revoluce. Její název je odvozen od barvy mnišských rouch.

Právě buddhističtí mniši totiž stáli na začátku pokojných protestů, které požadovaly demokratizaci země. K mnichům se postupně přidávalo víc a víc lidí. Proti mnohatisícovým davům pak junta zasáhla silou.

Střety si vyžádaly desítky obětí a stovky zraněných a staly se největší vlnou protestů od krvavého potlačení prodemokratického povstání z roku 1988. - přečtěte si Barmské protesty mají první oběti, policie střílela

Protivládní stránky pod útokem
Svět se tehdy o událostech v zemi, kterou se režim úspěšně snaží izolovat od okolního světa, dovídal pomocí několika internetových stránek v zahraničí. Právě díky nim pronikly do západních médií fotografie z krvavých událostí.

Při prvním výročí šafránové revoluce zřejmě nechce režim generála Šwe nic ponechat náhodě a vyhlásil disidentům válku i v kyberprostoru.

V minulých dnech byly vlivné protivládní internetové stránky Irrawaddy, Democratic Voice of Burma a New Era in Bangkok, které spravují Barmánci v exilu a navštěvují je desetitisíce lidí, zaplaveny uměle vytvořeným útoky z Číny, Ruska a také samotné Barmy.

Po milionech uměle vytvořených přístupů v krátkém časovém rozmezí se stránky zhroutily.

Podle odborníků jde o útoky barmských vládních agentů. "Toto je odplata za to, že loni barmská vláda souboj na internetu prohrála," řekl britskému deníku Times Aung Zaw, editor on-line magazínu Irrawaddy.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Nejlepší videa na Revue