Celý případ se táhne už od května, kdy John Yettaw přeplaval bez pozvání přes jezero do domu Su Ťij. Před soudem vypověděl, že měl vizi o jejím zavraždění a chtěl ji varovat.
Čtyřiašedesátileté nositelce Nobelovy ceny míru, která strávila 14 z uplynulých dvaceti let ve vězení nebo v domácím vězení, hrozil za porušení podmínek domácího vězení až pětiletý trest.
Trest Su Ťij snížil sám velitel junty
Tribunál v rangúnské věznici Insein dnes nejprve vynesl tříletý trest vězení a nucených prací. Pak ale následovala pětiminutová pauza a do místnosti přišel ministr vnitra a nahlas přečetl příkaz šéfa junty Thana Šweie.
V nařízení generál vysvětlil, že trest Su Ťij snižuje na 18 měsíců, protože chce udržet klid v zemi a také proto, že je dcerou generála Aung Sana, který se zasloužil o nezávislost Barmy na Velké Británii.
Na čtení rozsudku režim překvapivě pustil novináře i zahraniční diplomaty. Su Ťij prý vypadala během devadesátiminutového zasedání soudu unaveně.
Po vynesení rozsudku poděkovala zahraničním diplomatům za to, že k soudu přišli. "Těším se, že s vámi budu v budoucnu pracovat za mír a rozkvět mé země a regionu," řekla Su Ťij, než ji vyvedli ze soudní síně.
Odsouzení Su Ťij se očekávalo. Barmští generálové totiž potřebují populární Su Ťij vyšachovat z voleb, jež se mají konat příští rok. Obávají se, že by její hnutí mohlo zvítězit a otřást vládou junty, která zemi vládne už od roku 1962.
Okolí věznice Insein hlídaly stovky barmských vojáků.
Podle analytiků byly tři roky nejnižším možným trestem a jeho snížením na polovinu se junta snaží navenek působit shovívavým dojmem. Zejména si prý chce usmířit asijské země, mezi nimi Čínu, Indii a Thajsko, které jsou pro přežití režimu čelícího mezinárodním sankcím klíčové.
Záhadný Američan stráví ve vězení sedm let
Tvrdý trest si vyslechl i záhadný Američan John Yettaw, který musel minulý týden kvůli svým onemocněním vyhledat lékařskou pomoc. Údajně trpí epilepsií, cukrovkou a problémy se srdcem.
Tribunál ho odsoudil na sedm let za mřížemi. Čtyři roky by přitom měl strávit v pracovním táboře. Podle soudu se provinil mimo jiné proti imigračnímu zákonu, plaval prý také v místech, kde je koupání přísně zakázáno. - o záhadném Američanovi si přečtěte zde
Stejný trest jako Su Ťij, tedy 18 měsíců vězení, si vyslechly i její dvě společnice. V době návštěvy byly v domě a Američana prý nechaly přespat v přízemí vily. Po vynesení rozsudku byly spolu s disidentkou odvezeny do jejího domu.
Vojenská vláda neponechala nic náhodě. Soud probíhal v rangúnské věznici Insein za zpřísněných bezpečnostních opatření. Podle svědků bylo v okolí až 2 000 příslušníků bezpečnostních jednotek.
Okolí věznice Insein hlídaly stovky barmských vojáků.
Všechny státní noviny otiskly shodný článek, ve kterém vyzývaly příznivce Su Ťij, aby nevyvolávali nepokoje, a zahraniční země, aby se nevměšovaly do barmských záležitostí.
Verdikt odsoudil Havel i česká diplomacie
Verdikt dnes odsoudil celý svět a rozhořčeně zareagovala i česká diplomacie. Podle ní junta nevyslyšela opětovně výzvy OSN, EU i asijských zemí, aby od zinscenovaného procesu upustila.
"Tato přední představitelka barmské opozice je a musí být klíčovou osobou procesu, který má vést k nastolení demokracie v zemi," uvedl šéf české diplomacie Jan Kohout. Požádal o okamžité a bezpodmínečné propuštění disidentky.
Tradiční obhájce lidských práv Havel Václav považuje poslední rozsudek nad vůdkyní barmské opozice za "skandální, ničím však nevybočující z politického cynismu jedné z nejtvrdších totalit na světě".
Americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová prohlásila, že Su Ťij neměla být vůbec souzena a odsouzena. "Dále žádáme, aby bylo ukončeno její domácí vězení," zdůraznila po oznámení rozsudku.
NEJZNÁMĚJŠÍ DISIDENTKA SVĚTAJedna z nejznámějších politických vězeňkyň světa Do Aun Schan Su Ťij je ikonou barmského boje za demokracii. Narodila se v Rangúnu 19. června 1945. Její otec, generál Aung San, národní hrdina, byl zavražděn, když jí byly dva roky. Jen šest měsíců poté získala Barma nezávislost na Británii, kterou Aung San pomáhal vyjednat. Su Ťij studovala politické vědy na univerzitě v Novém Dillí a později filozofii, politiku a ekonomii v Oxfordu. V roce 1972 se vdala za Michaela Arise, britského univerzitního profesora a spisovatele. Do Barmy se Su Ťij - k nelibosti vládnoucí junty - vrátila v dubnu 1988, aby se starala o nemocnou matku.
V květnu 1990 se v Barmě konaly volby, od roku 1960 první, v nichž o křesla v parlamentu usilovalo více politických stran. Su Ťij osobně sice kandidovat nesměla, ale její NLD i tak získala 392 z celkových 485 křesel. Jenže junta odmítla výsledky uznat a moc si ponechala. Su Ťij zůstala v domácím vězení. V roce 1991 dostala Nobelovu cenu za mír. Když v roce 1999 zemřel její manžel Aris, nebyla mu na pohřbu - odmítla totiž opustit Barmu. Zatím poslední nepřetržitá etapa jejího domácího vězení začala 30. května 2003 po střetech jejích stoupenců s přívrženci režimu. Generálové disidentce odstřihli telefon, kontrolují poštu a filtrují návštěvy. V září 2007 se Su Ťij modlila venku s buddhistickými mnichy, kteří odstartovali vlnu protivládních protestů. Následné opatrné rozhovory mezi Su Ťij a představiteli junty k ničemu nevedly. Naposledy mohli lidé 62letou "vězeňkyni z Rangúnu" vidět letos v březnu, kdy státní televize vysílala záběry z jejího setkání se zvláštním vyslancem OSN Ibrahimem Gambarim. |
