Ještě nedávno tato práce neexistovala, téměř dva roky války však Pásmo Gazy od základů změnily. Mezi troskami se tak každý den nad svým malým stolem sklání Iháb Hanáví. Zákazníci za ním chodí s neobvyklým přáním: chtějí opravit potrhané bankovky, které by jinak jako plativo nikdo nepřijal. „Papírové bankovky jsou tady v oběhu dva roky bez jakékoli náhrady. Mnoho lidí má v kapse zcela nepoužitelné šekely,“ popisuje pro list The Times sedmadvacetiletý Hanáví.
Začalo to podle něj ve chvíli, kdy zavřely místní banky a z provozu postupně vypadla většina bankomatů. „Papírová měna začala rychle chřadnout. Ušpinila se, potrhala, nebo jednoduše ošoupala, jak ji lidé nosí po kapsách. Snažím se jim pomoct, jak jen to jde,“ vysvětluje. Jeho práce se takřka neliší od opraváře velkých strojů.
Zcela nepoužitelné bankovky například používá jako „náhradní díly“ při opravě ještě ucházejícího platidla. Účtuje si za to dva šekely za jednu bankovku. Denně jich zvládne vrátit do oběhu až 600 kusů. „Ale pokud už opravit nejdou, zákazníkům to řeknu už na začátku. No a konkrétní opravy pak závisí na tom, jak moc zničené bankovky jsou,“ ukazuje na hromádku šekelů, které by kdekoli mimo válečný konflikt skončily v koši.
Loupeže zakryté válkou. V Gaze kvete vykrádání trezorů, jde o stamiliony |
„Tak třeba tady ta, ta je potrhaná, tak ji zvládnu polepit dohromady izolepou. Nebo když je na nich nějaká skvrna, pomocí gumy ji opatrně odstraním. Máme i speciální přípravky, ve kterých bankovku vypereme a pak ji necháme uschnout. Někdy jim chybí rohy i jiné části, ty se snažím doplnit z náhradních dílů,“ dodává.
Směnný obchod přes internet
Palestinci kvůli nedostatku peněz stále častěji sahají k výměně zboží kus za kus. Jako ideální platforma jim pro to slouží sociální síť Facebook. „Někdo tam napíše inzerát, že může nabídnout kojeneckou výživu a výměnou za ni chce pytel fazolí nebo cizrny. Já tomu člověku napíšu a dohodneme se na předání. Jde o přežití,“ popisuje Sehejla Salaková, která se musí starat o svých sedm vnoučat. V kapse sice nosí posledních dvacet šekelů, ale jsou tak potrhané, že nejdou opravit a nikdo už je nechce přijmout jako platbu.
Velká část Palestinců je proto zcela závislá na humanitární pomoci. Jenže na speciálně zřízených stanovištích pro její distribuci jde mnohdy o život. Provozují ji soukromí američtí dodavatelé a místa hlídá izraelská armáda, která se nebojí nasazení ostré munice. Od konce května zemřelo u distribučních center podle Hamásem řízeného ministerstva zdravotnictví 800 lidí. Údaj však není možné ověřit z nezávislých zdrojů.
Situace v Pásmu Gazy se dlouhodobě řeší i na úrovni Evropské unie. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová na konci května uvedla, že Brusel kvůli katastrofální situaci v regionu přehodnotí asociační dohodu s Izraelem, zejména pokud jde o porušení článku dva, který se týká lidských práv.
14. května 2025 |
