Španělští kolonizátoři přirazili lodě k pevnině a vystoupili na břeh. Psal se rok 1565 a na souostroví Filipín tehdy existovalo hned několik suverénních státečků. Jak měli Španělé ve zvyku, s roztříštěnými lokálními vládami ihned začali rychlý a násilný sjednocující proces.
Ať už dobrovolně, nebo po kruté bitvě, ke španělským uchvatitelům se postupně přidala všechna samostatná teritoria. Vzdorovat tlaku kolonizátorů zvládla jen jedna oblast na jihu filipínského souostroví - sultanáty Sulu a Maguindanao obývající část filipínského ostrova Mindanao, přilehlé ostrůvky, a také kus dnešní Indonésie.
Španělé byli neúprosně krutí. Nepoddajné „Mory“, jejichž jméno odvozovali od afrických Maurů, se snažili zlomit vypalováním vesnic, zabíjením celých rodin a krutým mučením. Španělská koruna takto okupovala Filipíny celých tři sta let. Přesto se jim nikdy nepodařilo oblast dnes známou jako Bangsamoro podmanit.
Za ona tři století se však proměnil zbytek Filipín. Tamní obyvatelé si pomalu vytvořili jednotnou identitu, od Španělů přijali křesťanství a částečně také jazyk. Morové, kteří nepřestali vyznávat islám a zároveň si uchovali svou původní kulturu a řeč, se postupně lidem na zbytku ostrova začali zdát snad více cizí než evropští kolonizátoři.
Bangsamoro
|
Španělé si nakonec začali Filipínce najímat, aby jim pomáhali nezdolné Mory porazit. Když si v roce 1898 předali okupační štafetu s Američany, Filipínci pokračovali v boji proti Morům pod vlajkou s hvězdami a pruhy. Morové tak postupně přestali vidět rozdíl mezi kolonizátory z dalekých zemí a žoldáky z té své.
Morové, jako dříve i ostatní Filipínci, jsou si dodnes kulturně blízcí s Malajsany a Indonésany. Stejně jako oni také vyznávají sunnitský islám. Bangsamorské ženy si zahalují vlasy hidžábem známým jako tudong a i muži zde nosí pokrývku hlavy, takzvaný songkok. Region má i svůj tradiční hudební nástroj jménem kulintang, který je tvořený řadou speciálně tvarovaných gongů z bronzu či mosazi. Tradiční oblečení se liší napříč jednotlivými etniky, kterých je mezi Mory dodnes nejméně třináct.
Místo mírových rozhovorů přišel masakr
V roce 1946 asijské souostroví konečně získalo dlouho vytouženou nezávislost. Filipínci však ani nepomysleli na to, že by muslimy z Bangsamora přizvali ke kulatému stolu národně-budovatelského procesu. Většinově křesťanský stát také nevyslechl přání Morů zavést v jejich části území aspekty islámského práva šaría. V bangsamorských školách místo toho nastolil povinnou katolickou výuku a některé jeho učebnice muslimy bez okolků urážely.
Dopady náboženské, jazykové a kulturní šikany zhoršovala rostoucí chudoba. Filipínští státnici si přerozdělovali peníze z obchodu a daní mezi svými regiony. A obyvatele Bangsamora, ač se mnoho surovin těží právě tam, nechávali hladovět.
Země nezeměPo celém světě je řada států, republik, království a císařství, které na mapě nenajdete. Jejich vládci totiž vyhlásili nezávislost, kterou jejich mateřské země či zbytek světa neuznaly. Jaký je příběh zemí, jako je Lakota, Seborga, Azavad nebo Bangsamoro? Nový seriál portálu iDNES.cz představí některé z nich. |
Když vláda do oblasti poslala křesťanské migranty z jiných částí země a přidělila jim pozemky, které po staletí patřily už tak chudobným Morům, lidem v Bangsamoru došla trpělivost. Začali formovat milice a napětí mezi muslimy a křesťany vzrůstalo.
Zlom přišel v červnu 1971. Morové z města Manili se shromáždili v tamní mešitě k mírovým rozhovorům s křesťanskou komunitou. Do mešity však místo vyjednavačů vtrhli ozbrojení muži v uniformách a začali střílet. Více než sedmdesát Morů včetně žen a malých dětí útok nepřežilo.
Za masakr byla zodpovědné křesťanské milice Ilaga vytvořené katolíky, kteří se do Bangsamora přestěhovali za novými pozemky. Za pouhé dva roky za sebou nechali přes pět set mrtvých civilistů muslimského vyznání. Vypukla válka.
Krvavou občanskou válku poháněl i Kaddáfí
V roce 1972 slavil politolog Nur Misuari teprve dvaatřicáté narozeniny a už měl za sebou několik let vyjednávání s filipínskou vládou o hospodářských reformách a náboženském uznání. Manila nehodlala ustoupit ani o píď, mladý muž se tak rozhodl pro radikální cestu. Vytvořil Morskou národní osvobozeneckou frontu (MNLF) a vytáhl do ozbrojeného boje proti vládě. Jeho cíl? Bangsamoro bude nezávislé.
Zanedlouho se v oblasti rozhořely tvrdé boje. Vláda nejprve předpokládala, že skupinu muslimských povstalců rychle rozdrtí. Bojovníky MNLF však tajně trénovala spřátelená Malajsie a libyjský diktátor Muammar Kaddáfí jim posílal zbraně. Konflikt se tak vlekl léta, do rukou MNLF padalo jedno město za druhým a v dubnu 1947 nad Bangsamorem poprvé zavlála vlajka nezávislého státu.
Frustrovaná filipínská armáda se úspěšný bangsamorský separatismus snažila potlačit stále brutálnějším násilím. V září stejného roku, když Morové drželi ramadán, vojáci využili příležitost a vtrhli do bangsamorského města Malisbong, kde rozpoutali peklo.
Muže vojáci shromáždili v nedaleké mešitě, kde je drželi několik dní. Postupně je vyváděli ven, svlékli je, nechali je vykopat si vlastní hrob, aby je vzápětí popravili. Takto zabili víc než tisíc lidí, od jedenáctiletých chlapců až po sedmdesátileté starce. Tři tisíce žen a dětí mezitím vojáci odvedli k „výslechu“ na k pobřeží přistavené lodě, kde je drželi dva dny. Ženy znásilnili a když se některá bránila, zastřelili ji. Děti na rozpálených lodích bez vody, jídla a úkrytu před ukrutným horkem umíraly.
Na scénu přichází MILF a Islámský stát
Masakr patnácti set civilistů v Malisbongu dodal MNLF ještě větší odhodlání v boji za samostatnost. Tehdejšímu filipínskému prezidentovi Ferdinandu Marcosovi začalo být jasné, že konflikt silou jen tak nevyhraje. Nabídl proto Kaddáfímu výhodný obchod s ropou, pakliže přeruší podporu MNLF.
Dohoda mocného spojence s nepřítelem dostala povstaleckého vůdce Misuariho k jednacímu stolu velmi rychle. S filipínským prezidentem se dohodli na částečné autonomii Bangsamora. S dohodou však všichni Morové nesouhlasili. Ze sekulárního odboje za autonomii a rovnost náboženství se proto v roce 1977 vydělila Morská islámská osvobozenecká fronta (MILF), která MNLF považovala za zbabělce a zrádce. MILF chtěla z Bangsamora udělat samostatný stát, kde bude vládnout pouze právo šaría.
V roce 1996 MNLF s filipínskou vládou podepsala dokument s titulem „Konečná mírová dohoda“. Jenže rozhodnutí o míru už dávno nebylo v rukou sekulárních povstalců. Sílící islamistická skupina MILF nehodlala ustoupit z požadavků na úplnou samostatnost a místo složení zbraní vyhlásila filipínské vládě svatou válku neboli džihád mečem.
MILF však stále byla z těch umírněnějších. Se sílícím islámským radikalismem všude po světě se několik teroristických skupin zrodilo také na Filipínách. Na přelomu milénia jedna z nich nastražila bomby na pěti zastávkách manilského metra, další pak zabila 116 lidí, když vyhodila do povětří námořní parník. Při posledním bombovém útoku, který měla na svědomí skupina Maute napojená na nechvalně proslulý Islámský stát, zahynulo ve městě Davao patnáct lidí.
MILF podíl na útocích popírala. V roce 2011 nakonec udělala velký krok směrem k mírové dohodě a rozhodla, že autonomie bude Bangsamoru stačit. Z jednání s filipínskou vládou se o rok později zrodil náčrt kompromisu: Bangsamorský autonomní region. Jeho vznik ale ohrozilo drama.
Když se zvrtne tajná operace
Na jaře 2015 zahájily filipínské policejní jednotky za hranicemi budoucího Bangsamora tajnou operaci Exodus. V té šly po malajském expertovi na výrobu výbušnin a jednom z nejhledanějších teroristů světa Zulkiflim Abdhirovi, který na Filipínách vyráběl bomby pro radikální islamistickou skupinu zvanou Bangsamorští islamističtí bojovníci za svobodu (BIFF). Ti pod slibem loajality Islámskému státu útočili na základny filipínské armády.
Když elitní jednotky v noci překvapily Abdhira v jeho chatrči, něco se pokazilo. Střelba přivolala jednotky BIFF a MILF z okolí. Následovala divoká přestřelka, která vešla do dějin filipínské policie jako jedno velké fiasko. Na místě zemřelo pět bojovníků BIFF, osmnáct stoupenců MILF a čtyřiačtyřicet elitních filipínských strážců zákona.
Mírová jednání se přes noc ocitla na nejlepší cestě zpátky na začátek. Policie se s BIFF vzájemně obviňovali, kdo začal střílet dříve, MILF se potýkala se ztrátou reputace umírněných muslimů, a Morové obviňovali speciální jednotky z vraždy mužů spících v mešitě, které si prý spletli s teroristy.
„Mrtví Morové, dobří Morové,“ začalo znovu zaznívat mezi křesťanskými obyvateli Filipín a nenávist proti muslimské menšině opět strmě rostla. Implementace smlouvy, která měla Bangsamoru konečně přinést klid a svobodu, byla odložena na neurčito.
Mapy poskytuje freytag & berndt. © freytag & berndt, SHOCart, přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost také vytváří knižní sérii Toulavá kamera s tipy na výlety po celém Česku, která je ideálním dárkem pro obdivovatele krás naší vlasti.
Překvapivý hrdina Duterte
Poté co Rodrigo Duterte v červnu 2016 nastoupil do úřadu prezidenta, to na Filipínách začalo vřít. Jeho kontroverzní válka proti drogám, v níž běžní občané mohou beztrestně zabít podezřelé z prodeje nebo užívání návykových látek, si oficiálně vyžádala život pěti tisíc lidí, dle lidskoprávních organizací možná až dvaceti tisíc.
Snad o to překvapivěji Duterte ve své kampani nehlásal konečné rozdrcení morského odporu, o které tehdy mnoho Filipínců stálo, nýbrž sliboval Bangsamoru autonomii. Jako rodák z ostrova Mindanao má totiž k Morům blíže než dřívější prezidenti ze vzdáleného hlavního města. „Nikdy neodepřeme našim muslimským bratrům a sestrám základní právní nástroje, kterými si mohou sami načrtnout vlastní osud v rámci ústavy naší země,“ zdůrazňoval svůj závazek.
Na konci července 2018 Duterte podepsal historický dokument zvaný Bangsamorské organické právo. Díky němu teď Morové mají naději dočkat se po staletích bojů autonomní vlády. Pokud filipínští obyvatelé odsouhlasí prezidentský dekret v nadcházejícím referendu, které se bude konat 21. ledna, Morové si budou moci vytvořit vlastní parlament, upravit legislativu na svém území dle práva šaría a vytvořit náboženské soudy.
Hlavní podmínkou filípínské vlády bylo odzbrojení všech jednotek MILF a MNLF. Bangsamoro tak teď bude stát před výzvou začlenit jejich stoupence, kteří po dekády nepoznali nic než ozbrojený boj, zpět do civilního života. Třecí plochy mohou vznikat také mezi různorodými a početnými etniky v regionu.
Bangsamoro si v případě úspěchu v referendu bude samo přerozdělovat tři čtvrtiny daní vybraných na jeho území a aby se už neopakovalo vyloučení z celostátní ekonomiky, dají z ní Filipíny Bangsamoru ročně až pět procent. Zodpovědnost za vymanění se z pasti chudoby však už bude ležet na budoucí vládě autonomní oblasti.
