Šéf armády také uvedl, že jedná o vytvoření prozatímní vlády, a občany vyzval, aby ukončili násilí a důvěřovali armádě. Do sídla Vadžídové, která odletěla do Indie, vtrhly tisíce demonstrantů, informovala agentura Reuters.
Nedělní protesty si vyžádaly nejméně 95 obětí a stovky zraněných. Úřady po nich vyhlásily v zemi zákaz vycházení a zablokovaly přístup k internetu. Demonstranti ale navzdory tomu vyšli v pondělí do ulic metropole Dháky znovu.
Agentura AFP s odvoláním na bangladéšskou policii uvedla, že při pondělních střetech zahynulo dalších 56 lidí. Policie proti demonstrantům, kteří se začali scházet na předměstích a mířili do centra Dháky, zasahovala mimo jiné slzným plynem a ohlušujícími granáty.
 |
Bangladéšský prezident Muhammad Šahabuddín nařídil propuštění vězněné expremiérky a opoziční vůdkyně Chálidy Zijáové. V úterý ráno skončí v zemi zákaz vycházení a budou znovu otevřeny školy a podniky, uvedla AFP.
V Dháce do sídla Vadžídové, která zamířila do Indie a v pondělí večer má podle Reuters odletět do Británie, vtrhly tisíce demonstrantů. Indický stát Méghálaj v reakci na nepokoje v Bangladéši vyhlásil zákaz nočního vycházení v oblastech podél společné hranice.
Na odstoupení bangladéšské premiérky reagovala řada zahraničních představitelů, kteří apelují na poklidný přechod k novému režimu. „Je nezbytné, aby byl zajištěn spořádaný a pokojný přechod k demokraticky zvolené vládě při plném dodržování lidských práv a demokratických zásad,“ uvedl šéf zahraniční politiky Evropské unie Josep Borrell. „Zásadní význam má odpovědnost za porušování lidských práv. Ti, kteří byli svévolně zadrženi, by měli být okamžitě propuštěni,“ dodal.
V Bangladéši se bouří studenti, zapálili věznici. Dosud zemřelo přes 100 lidí |
Obdobně se vyjádřil také mluvčí britského premiéra Keira Starmera. Spojené státy uvedly, že situaci v Bangladéši sledují; Bílý dům apeloval na to, aby byl proces vzniku přechodné vlády demokratický a inkluzivní.
Šéf armády Vakir az-Zamán slíbil spravedlnost pro ty, kteří byli zabiti při nepokojích. Informoval také, že jednal s vedoucími představiteli hlavních politických stran - s výjimkou premiérčiny Lidové ligy - a brzy se sejde s prezidentem Muhammadem Šahabuddínem k rozhovoru o dalších krocích. „Žádám, abyste byli trpěliví a dali nám čas. Společně dokážeme všechny problémy vyřešit,“ dodal.
Protesty začaly v červnu
Protesty začaly v červnu požadavkem studentů na zrušení systému kvót, který přiděluje 30 procent pracovních míst ve státní správě příbuzným veteránů, kteří v roce 1971 vybojovali nezávislost země. V červenci demonstrace přerostly v násilné střety protestujících s příslušníky bezpečnostních složek a s provládními aktivisty.
Protesty neutichly ani poté, co nejvyšší soud systém přidělování pracovních míst ve státní správě upravil a kvótu snížil ze 30 na pět procent. Dvě procenta míst zároveň soud vyčlenil pro členy etnických menšin, transgenderové osoby a invalidy.
Od začátku demonstrací přišlo o život přes 300 lidí a nejméně 11 tisíc lidí bylo zatčeno. Kvůli nepokojům byly uzavřeny školy a také množství textilních továren, které dodávají oděvy světovým značkám.
Vadžídová získala čtvrté funkční období v řadě v lednových volbách, které bojkotovala hlavní opoziční Bangladéšská nacionalistická strana. Kritici 76letou Vadžídovou obviňovali z autoritářství, porušování lidských práv, potlačování svobody projevu a tažení proti disentu.
Bangladéš & protesty ve zkratce
|
