V říjnu minulého roku si Austrálie při zasedání Valného shromáždění OSN vynutila hlasování o tom, jestli se vůbec bude na summitu konaném v březnu 2017 o úplném zákazu zbraní jednat. Hned v úvodu vystoupil australský diplomat Ian McConvilles s tím, že smlouva nikterak nesníží počty jaderných zbraní a že by dokonce mohla některé země, které jimi disponují, utvrdit v tom, aby si je ponechaly, píše list The Guardian.
„Ačkoliv se tento zákaz může jevit jako jednoduchý a emocionálně přitažlivý, nevěříme, že odzbrojení nařízené tímto způsobem bude fungovat,“ uvedlo na svých webových stránkách australské ministerstvo zahraničních věcí a obchodu.
Ministerstvo je k zákazu skeptické a myslí si, že je nemožné vymýtit jaderné zbraně bez silné politické vůle jednotlivých jaderných velmocí a jejich vzájemné důvěry. OSN se tak pouze snaží zákazem odvrátit pozornost od zdlouhavých kroků, které musí odzbrojení jednotlivých zemí zákonitě předcházet.
Už v roce 2005 se ale objevily dokumenty ze kterých vyplývá, že australský bojkot má původ především ve víře, že USA jsou jediné, které mohou svým jaderným arzenálem zastrašit nevyzpytatelné země, mezi které patří například Severní Korea.
Přijímáte rozkazy od Trumpovy administrativy
I přesto si smlouva s cílem vytvořit „právně závazný nástroj k zákazu jaderných zbraní, který povede k jejich úplné eliminaci“ získala masivní globální podporu, přičemž 123 zemí na zasedání OSN hlasovalo pro její projednání, 38 proti a 16 zemí se hlasování zdrželo.
Tim Wright, ředitel mezinárodní kampaňe za zrušení jaderných zbraní pro asijsko-pacifickou oblast, na adresu Austrálie poznamenal, že se k OSN otočila zády v době, kdy je potřeba vzájemné spolupráce nejdůležitější. Obvinil ji, že „přijímá rozkazy od Trumpovy administrativy“. Nový šéf Bílého domu totiž nedávno vyzval k posílení a rozšíření arzenálu Spojených států (psali jsme zde).
„Každá země v jihovýchodní Asii a také téměř všechny země v Pacifiku vyjádřily pevnou podporu nadcházejícímu jednání OSN. Austrálie bude dobrovolně sedět za dveřmi při jednom z největších humanitárních jednání v novodobé historii,“ dodal Wright.
V minulosti Austrálie ratifikovala smlouvu o zákazu chemických a biologických zbraní, nášlapných min i kazetové munice. Je to tedy vůbec poprvé, co země bojkotuje některé odzbrojovací jednání.
Kritici i zastánci
Popularita smlouvy v měsících předcházejících jednání neustále roste, ovšem jen mezi zeměmi, které žádné nukleární zbraně nemají. Ty jsou frustrované ze současného rozvržení jaderných sil ve světě. Ačkoliv stále platí smlouva z roku 1968 o nešíření atomových zbraní, jejich počet spíše roste, než aby se snižoval. Mnoho zemí tedy raději volá po jejich úplném zákazu.
Podporu nevyjádřil ani jeden z devíti známých „jaderných“ států: USA, Čína, Francie, Velká Británie, Rusko, Indie, Pákistán, Izrael a Severní Korea. Paradoxem je, že pět z nich disponuje právem veta jelikož jsou trvalými členy Rady bezpečnosti OSN. Podle kritiků je tedy jasné, že smlouva nemůže bez participace „jaderných“ států uspět.
