Účastníci ceremoniálu se shodli, že jde o jedno z posledních výročí, kdy mohou o tragédii holokaustu promluvit přeživší Osvětimi.
Ve stanu vztyčeném před ceremoniálem nad osvětimskou branou se s pamětníky a jejich blízkými či potomky obětí sešli například britský král Karel III., francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Olaf Scholz či český prezident Petr Pavel.
„Těch, kteří se dožili svobody, bylo málo. A nyní jich zůstává hrstka,“ pronesl na úvod ceremoniálu osmadevadesátiletý Marian Turski. Polský historik, který je jedním z dosud žijících osvětimských vězňů, přítomným státníkům řekl, aby se evropské země nezabývaly jen problémy dneška, ale i tím, co bude za několik roků či desítek let.
 |
„Neseme břímě odpovědnosti k milionům obětí, které nám nikdy neřeknou, co cítily,“ řekl Turski, v jehož těsné blízkosti organizátoři postavili německý nákladní vagon jako symbol transportů, které vozily Židy z ghett do táborů smrti.
Účast podle muzea v Osvětimi potvrdilo 60 státních a mezinárodních organizací a asi 50 bývalých vězňů. Vzhledem k agresi proti Ukrajině nebylo zastoupeno Rusko.
„Myslela jsem, že je to tak normální, když jste židovským dítětem, že prostě musíte umřít. Ani jsem nevěděla, co to židovství je,“ vzpomínala na své dětské roky v Osvětimi Američanka narozená v Polsku Tova Friedmanová, která se osvobození tábora dočkala jako šestiletá.
Líčila každodenní strach z toho, že po mnoha spoluvězních zavražděných nacisty přijde na řadu i ona, a popisovala, jak poslechla matku a dokázala se před dozorci ubránit slzám, které se jí draly do očí. Vyprávěla, jak neměla tušení o Varšavském povstání, vylodění spojenců v Normandii a o blížícím se obratu ve válce.
Friedmanová řekla, že datum osvobození Osvětimi 27. ledna slaví od té doby jako své narozeniny, protože se tehdy znovu narodila. „Osmdesát let po osvobození tábora se svět znovu ocitá v krizi,“ prohlásila s odkazem na strach, antisemitismus a extremismus, který se podle ní šíří nejen na Blízkém východě, ale i v dalších částech světa.
Vila velitele Osvětimi poslouží k boji proti extremismu, projekt navrhne Libeskind |
Stejně jako další řečníci varoval před šířením nenávistných názorů a antisemitismu i šéf Světového židovského kongresu Ronald Lauder. „Mladí lidé získávají většinu svých informací ze sociálních sítí a to je nebezpečné,“ varoval americký podnikatel a filantrop před nekritickým přejímáním manipulativních informací.
Přítomní státníci podle plánu organizátorů pouze naslouchali pamětníkům a nedošlo na žádné jejich projevy. Někteří z nich se však k odkazu Osvětimi a holokaustu vyjádřili již dříve během dne. Polský prezident Andrzej Duda označil Poláky, na jejichž okupovaném území němečtí nacisté tábor vybudovali, za „strážce paměti“. Britský král prohlásil, že připomínat si hrůzy minulosti je „zásadním úkolem“, který pomáhá „utvářet budoucnost“.
Kdo osvobodil Osvětim? Otestujte se a vyhrajte knihy |
Německo na ceremoniálu vedle kancléře Scholze zastupuje i prezident Frank-Walter Steinmeier. Podle agentury DPA je to poprvé, co na osvětimskou připomínku Berlín vyslal dvojici nevyšších představitelů. Tím podle DPA Německo dokládá, že nadále přijímá odpovědnost za zločiny někdejšího nacistického režimu i v době, kdy v zemi sílí krajní pravice, která je připomínat nechce.
Pavel sdělil polské televizi, že oběti holokaustu je nutné si připomínat, pokud bychom tak nečinili, mohlo by se něco podobného stát v budoucnu znovu.
Do Polska přijel i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Varoval, že „ve světě stále existuje zlo, které se snaží zničit celé národy“.
A kostlivci se vypotáceli ven... Jak Sověti nafotili osvobození Osvětimi |
Také příbuzní několika Izraelců, které 7. října 2023 ozbrojenci z teroristického hnutí Hamás unesli do Pásma Gazy, přijeli do Polska na připomínkové akce. Omer Lifšic je syn Jocheved a Odeda Lifšicových, které teroristé z Hamásu unesli z kibucu Nir Oz. Zatímco Omerovu matku propustili po 17 dnech, jeho otce stále drží.
V koncentračním táboře Osvětim-Březinka zahynulo mezi lety 1940 a 1945 podle odhadů víc než milion lidí. Většina z nich byli Židé, ale také Romové, sovětští váleční zajatci a další. V osvětimském táboře bylo vězněno i 50 000 československých občanů, z nichž přežilo asi 6000.
Osvětimský tábor osvobodili sovětští vojáci. Organizace spojených národů vyhlásila 27. leden v roce 2005 Dnem památky obětí holokaustu.
