„Exploze vodíku se vznítí s minimální zápalnou energií a uvolňuje ničivé plameny, které se rychle šíří do všech stran,“ popsal nejnovější model bomby čínský vědec Wang Süe-feng, který vede její výzkumný tým.
Zbraň o hmotnosti dvou kilogramů vytvořila při testech ohnivou kouli o teplotě přesahující 1 000 stupňů Celsia po dobu více než dvou sekund. To je patnáctkrát delší výbuch, než by způsobilo ekvivalentní množství TNT. Obešel se přitom bez jaderné nálože, kterou zbraně s řetězovou reakcí obvykle využívají.
Čína v některých vojenských oblastech předčí USA, přiznává Pentagon |
Využívané palivo, stříbřitý prášek známý jako hydrid hořečnatý, vědci původně vyvinuli pro dodávky plynu do oblastí mimo elektrickou síť, aby zde pomohlo pohánět články pro výrobu čisté elektřiny a tepla.
Po spuštění konvenční výbušniny se hydrid hořečnatý tepelně rozkládá a uvolňuje vodík, který se vznítí v „dlouhotrvající peklo,“ uvedli vědci v recenzovaném článku.
Vhodná k útoku na velké plochy
„Kombinace vlastností bomby umožňuje přesnou kontrolu nad intenzitou výbuchu, čímž se snadno dosáhne rovnoměrného zničení cílů na rozsáhlých územích,“ dodal vědec. Zbraň je podle něj ideální k pokrytí velkého území silným žárem nebo k úderům na hodnotné cíle.
Čína testuje nové stealth letouny s originálním designem, ukázaly snímky |
Podle zpravodajského serveru Business Standard je bomba díky svému trvalému žáru ideální například k likvidaci rozptýlených nepřátelských sil na otevřeném prostranství. Její energii lze ale také soustředit na jeden cenný bod a s chirurgickou přesností pak odpálit most nebo třeba sklad paliva.
Studie se nezmiňuje o případném zdroji velkého množství hydridu hořečnatého, které by bylo k výrobě většího počtu hlavic nutné. Rovněž zůstává nejasné, kdy a za jakých podmínek by čínská armáda mohla v budoucnu zbraň nasadit.
Donedávna bylo v Číně možné vyrábět hydrid hořečnatý pouze ve specializovaných laboratořích tempem několika gramů denně. Náročné spojení vodíku s hořčíkem totiž vyžaduje vysoké teploty a tlak. Náhodné vystavení vzduchu během výrobního procesu pak může vést ke smrtelným explozím.
Musíme zabránit jaderné válce, shodly se Rusko, USA, Čína, Británie a Francie |
Začátkem tohoto roku ale byla v severozápadní čínské provincii Šen-si spuštěna továrna, která dokáže vyrobit 150 tun hydridu hořčíku ročně. Číňané bombu vyvíjí i pro využití v dronech a ponorkách.
Čínská armáda při vývoji nových technologií usiluje o využívání obnovitelných zdrojů energie, jako je solární, větrná, oceánská nebo právě vodíková energie.
Například v oblasti námořnictva Čína modernizuje svou flotilu moderními válečnými loděmi s elektrickými pohonnými systémy. Jejich nové křižníky třídy Žen-chaj typu 055 vybavují systémem elektrického pohonu, který zvyšuje jejich utajení, rychlost a operační dosah.
