Pokud by se objev potvrdil s použitím dalších metod, šlo by o planetu, která se Zemi podobá nejvíc ze všech dosud objevených planetárních světů. Těch utěšeně přibývá, už jich je okolo pěti set.
Navíc definitivně padá představa o výlučnosti naší sluneční soustavy. Zatímco dříve byl div, že se podařilo u vzdálené hvězdy objevit vůbec nějakou planetu, hvězdný systém Gliese 581 v souhvězdí Vah má nejméně šest planet a rodince počínající Merkurem a končící Neptunem tak začíná dýchat na záda.
Planeta je přímo uprostřed obyvatelné zóny a zřejmě kamenná
Ze dvou nově objevených planet v systému Gliese 581 je zajímavá planeta označená písmenem g. Hvězdu sice oběhne za pouhých 37 dní, ale protože Gliese 581 je červeným trpaslíkem mnohem chladnějším než naše Slunce, obíhá planeta přímo uprostřed "obyvatelné zóny" (takové vzdálenosti od hvězdy, která umožňuje existenci vody v kapalném stavu).
Planeta je třikrát až čtyřikrát těžší než Země, což naznačuje, že to není "plynný obr", ale zároveň má dostatečnou gravitaci na to, aby si udržela atmosféru.
Zůstává samozřejmě otázkou, jaké by složení takové potenciální atmosféry bylo. "Je to první krok na dlouhé cestě," přiznal pro server Santa Cruz Sentinel astronom Brad Hansen z Univerzity státu Californie, "ale určitě důležitý. Čím víc takových systémů objevíme, tím budeme moudřejší".
"Náš objev nabízí velmi přesvědčivý příklad potenciálně obyvatelné planety," řekl jeden z objevitelů, Steven Vogt z univerzity v Santa Cruz v
Kalifornii.
Na půlce planety vládne noc, na druhé je stále den
Planeta má nicméně i své minus: s mateřskou hvězdou je spřažena v synchronní rotaci podobně jako Země s Měsícem. Na jedné její polokouli je tedy stále den, zatímco na druhé panuje věčná noc. Průměrnou teplotu vědci odhadují na -31 až -12 stupňů Celsia.
Skutečné teploty se však nejspíše pohybují od velmi vysokých na světelné straně po extrémně nízké na temné straně. Nejvhodnější podmínky pro případný život, jak ho známe, by zřejmě skýtala oblast poblíž hranic obou polokoulí, takzvaného terminátoru.
Druhým háčkem je vzdálenost. I rychlostí světla by k ní kosmická loď putovala dvacet let.
