Německo oznámilo, že očkování pozastavuje „z obezřetnosti“. Ministerstvo zdravotnictví se přitom odkázalo na doporučení Institutu Paula Ehrlicha (PEI), který v zemi působí jako regulátor v oblasti očkovacích látek a který doporučil další zkoumání účinků látky.
V Norsku hospitalizovali tři zdravotníky nedávno naočkované AstraZenecou |
Jasné stanovisko k přípravku od AstraZenecy pro použití v Německu ještě před tím žádal bavorský premiér Markus Söder a ministerstvo agentuře Reuters v reakci na jeho vyjádření sdělilo, že bude pokračovat v distribuci vakcíny, protože neexistují žádné průkazné důkazy, že by byla nebezpečná.
Německý ministr zdravotnictví Jens Spahn očekává, že unijní léková agentura EMA vydá rozhodnutí k vakcíně AstraZeneca ještě tento týden. „Očkování pozastavujeme, abychom se ujistili o bezpečnosti,“ zdůraznil Spahn. Dodal, že rozhodnutí není politické, vychází z odborných doporučení a cílem prověrky je posílení důvěry v přípravek.
Uvedl, že úřady evidují sedm podezřelých případů mozkové žilní trombózy, které je nyní nutné objasnit. Spahn v prohlášení také vyzval ty, kteří se čtyři dny po očkování vakcínou od AstraZenecy necítí dobře, aby se obrátili na lékaře.
Pozastavení hlásí i další země
Vakcínou od firmy AstraZeneca bylo nyní naočkováno 17 milionů lidí. Evropská léková agentura chce dávky prošetřit, už minulý čtvrtek uvedla, že vedlejší příznaky krevní sraženiny pozorovaly ve 30 případech z pěti milionů podaných vakcín. Opatrnost je ale podle ředitele Biologického centra Akademie věd Libora Grubhoferra na místě.
„Vakcína je reaktivnější, než je tomu například u Pfizeru. Pozoruji to i na svém okolí. Ti, kdo vakcínu dostali, měli horečku či jinou reakci, kdežto i Pfizeru to byla bolest svalu u vpichu a druhý den o tom člověk nevěděl,“ popisuje Grubhoffer s tím, že by se tomu měli vyjádřit především lékaři.
Překvapivé je, že s informací o vedlejších účincích přichází ze zemí jako je Dánsko, Francie, Rakousko či Itálie, ale nikoli z Velké Británie, kde je vakcína od firmy AstraZeneca tou hlavní, kterou se v zemi očkuje.
„Je to zvláštní a byl bych pro to, aby se jednoznačně prošetřilo, jestli mají krevní sraženiny jednoznačnou souvislost s touto vakcínou. Na čas by se tak očkování touto vakcínou mohlo pozastavit i u nás. Krevní sraženina opravdu není vedlejší reakce lehkého typu,“ dodal Libor Grubhoffer.
Také Francie s Itálií oznámily, že pozastavují očkování vakcínou od AstraZeneca. Chtějí počkat na stanovisko EMA. Rozhodnutí Francie oznámil prezident Emmanuel Macron na tiskové konferenci po setkání se španělským premiérem Pedrem Sánchezem.
Jedná se podle něj o „preventivní opatření“ a existuje naděje, že očkování bude zase záhy obnoveno po kladném stanovisku EMA, píše agentura Reuters. Pozastavení zatím platí do úterního odpoledne.
V Itálii rozhodnutí oznámila Italská léková agentura AIFA, taktéž „preventivně a dočasně, než vydá EMA své stanovisko“. Platí pro celé území Itálie. Podle ministerstva zdravotnictví AIFA své rozhodnutí konzultovala s premiérem Mariem Draghim a ministrem zdravotnictví Robertem Speranzou. Ten během pondělí konzultoval rozhodnutí se svými protějšky ve Španělsku, Francii a Německu.
Očkování vakcínou AstraZeneca dočasně zastavilo i Slovinsko, Kypr, Portugalsko nebo Lucembursko. Kypr a Portugalsko uvedly, že se v zemích zatím u nikoho vážnější vedlejší účinky po očkování neobjevily.
Dánsko: Pacientka měla neobvyklé příznaky
Dánská agentura pro léčivé přípravky nicméně v neděli uvedla, že tamní pacientka zemřela krátce po očkování proti nemoci covid-19 na následky krevních sraženin a měla „velmi neobvyklé“ příznaky. U šedesátileté ženy bylo zjištěno snížené množství krevních destiček, krevní sraženiny ve velkých i malých cévách a krvácení.
Dánsko už minulý týden očkování vakcínou, kterou vyvinula společnost AstraZeneca ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou, pozastavilo. Postupně se k němu přidaly i další země jako Norsko, Island, Bulharsko, Rumunsko a v neděli Nizozemsko. V pondělí pak očkování touto vakcínou pozastavila Indonésie a odpoledne stejný krok oznámilo i Německo.
Španělská vláda oznámila, že očkování vakcínou od firmy AstraZeneca pozastavuje zatím na dva týdny, uvedla dnes večer místní média. Ministryně zdravotnictví Carolina Dariasová rozhodnutí oznámila po mimořádné on-line schůzce se zástupci autonomních regionů, z nichž některé už předtím pozastavily očkování jednou ze šarží této vakcíny.
Přerušit očkování vakcínou od britsko-švédské firmy doporučili také irští zdravotní experti. Rakousko, Itálie, Estonsko, Litva, Lotyšsko a Lucembursko přestaly kvůli podezření na nežádoucí vedlejší účinky používat některé šarže vakcíny.
Očkování AstraZenecou zastavilo také Irsko, obává se krevních sraženin |
Firma AstraZeneca nicméně v neděli oznámila, že zhodnotila údaje o 17 milionech lidí z Evropské unie a Velké Británie naočkovaných její vakcínou proti covidu-19 a nenašla žádné důkazy o spojitosti mezi očkovací látkou a zvýšeným rizikem tvorby krevních sraženin.
Vakcíny se zastala i Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) a Světová zdravotnická organizace (WHO).
Norsko minulý týden oznámilo, že v zemi byli krátce po očkování hospitalizováni ve vážném stavu tři zdravotníci s krvácením, krevními sraženinami a nízkým počtem krevních destiček. Podle norského listu Aftenposten jsou všichni postižení poměrně mladí a není známo, že by trpěli nějakou vážnou chorobou. Jedná se o muže i ženy z různých zdravotnických zařízení.
Rakousko předtím uvedlo, že jedna z naočkovaných zdravotních sester z nemocnice ve městě Zwettl zemřela v důsledku vážných problémů se srážením krve a druhá se ocitla ve vážném stavu s plicní embolií.
Thajsko, které minulý týden rovněž preventivně pozastavilo očkování vakcínou AstraZeneca, v pondělí oznámilo, že v úterý očkovací kampaň obnoví. Jako první vakcínu dostanou premiér Prajutch Čan-Oča a ministři jeho vlády, napsala agentura Reuters.
Nechali byste se očkovat vakcínou AstraZeneca?
Naopak Indonésie oznámila, že očkování zmíněnou vakcínou preventivně přeruší. Země, která má více než 270 milionů obyvatel, obdržela 1,1 milionu dávek vakcíny AstraZeneca v rámci mezinárodního programu COVAX, který má zajistit přístup k očkování proti covidu obyvatelům většiny států světa.
Během příštích dvou měsíců má dostat dalších asi deset milionů dávek. Indonésie zahájila očkování v lednu a do roka chce naočkovat 181,5 milionu lidí. V tuto chvíli je však odkázána na jedinou vakcínu schválenou v zemi, a to od čínské firmy Sinovac.
Úřad: důkazy nejsou
Britský úřad pro kontrolu léčiv (MHRA) však uvádí, že dostupné důkazy nenaznačují souvislost mezi vakcínou proti covidu-19 od firmy AstraZeneca a případy krevních sraženin u některých naočkovaných. Podle něj by se lidé i nadále měli nechat očkovat, jakmile tu možnost dostanou. Podobně se před několika dny vyjádřila Světová zdravotnická organizace (WHO).
„Zprávy pečlivě analyzujeme, ale vzhledem k velkému množství podaných dávek a frekvenci, s jakou se mohou krevní sraženiny vyskytovat přirozeně, dostupné důkazy nenasvědčují tomu, že příčinou je vakcína,“ citovala BBC Phila Bryana, který v MHRA vede oddělení pro bezpečnost vakcín.
Po AstraZenece hrozí silné alergie, uvádí EMA. Očkování přerušily další státy |
Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) evidovala k 10. březnu jen třicet případů zmíněného problému mezi naočkovanými a uvedla, že „počet tromboembolických událostí“ v této skupině „není vyšší než počet pozorovaný v populaci obecně“.
I podle WHO zatím „příčinný vztah“ mezi vakcínou a tvorbou krevních sraženin nebyl prokázán. Podle publicistického webu Quartz někteří odborníci poznamenávají, že sraženiny bývají průvodním jevem nemoci covid-19 a problémy tak spíše než vakcína mohlo způsobit samotné onemocnění, před kterým má chránit.
„Problém se spontánními zprávami o možných špatných reakcích na vakcínu je v tom, že je nesmírně těžké odlišit příčinný efekt od náhody. Obzvláště to platí, když víme, že nemoc covid-19 je velmi silně spojená s tvorbou krevních sraženin a objevily se stovky, ne-li mnoho tisíc úmrtí způsobených krevními sraženinami vyplývajícími z covidu-19,“ uvedl pro web Science Media Centre profesor Stephen Evans z vysoké školy London School of Hygiene & Tropical Medicine.
Podle Bryana z britského úřadu MHRA by lidé „stále měli jít a nechat se proti covidu-19 očkovat, jakmile o to budou požádáni“.
