Na jeho tváři však žádný úsměv nebyl. Vlády obou zemí totiž daly hned najevo, že navzdory závěrům komise Assange zatknou, jakmile opustí ekvádorskou ambasádu v Londýně. Podle Assange se obě země nerespektováním rozhodnutí komise OSN snaží ospravedlnit své předchozí jednání.
„Z čeho ještě musí být nařčeni, než začnou napravovat svoje chyby?“ ohradil se proti evropským vládám také ekvádorský ministr zahraničí Ricardo Patino a dodal, že ekvádorská vláda již zkoumá další možné legální i diplomatické kroky k osvobození Assange od „zjevné politické perzekuce“.
Švédsko usiluje o vydání 44letého Australana kvůli podezření ze sexuálního násilí. Assange obvinění odmítá a v roce 2012 se uchýlil na velvyslanectví Ekvádoru v Londýně, aby předešel zatčení britskou policií a extradikci do Švédska. V pozadí je podle něj ve skutečnosti snaha vydat ho justici Spojených států, jejichž tajnou vládní dokumentaci WikiLeaks zveřejnil.
Stížnost kvůli „svévolnému zadržování“ podal Assange na Británii a Švédsko v roce 2014. Poukázal přitom na to, že se nemůže svobodně pohybovat, aniž by mu hrozilo zatčení. Případem se pak začala zbývat ženevská pracovní skupina pro svévolná zadržování při Radě OSN pro lidská práva.
„Nic se tím nemění“
Švédská vláda podle agentury Reuters v první reakci na stanovisko komise OSN uvedla, že nemá žádný vliv na rozhodnutí švédské justice, která je nezávislá. Assange se podle ní dobrovolně rozhodl zůstat na ekvádorské ambasádě a švédské úřady nemají možnost jeho volbu ovlivnit. Žádným jejich rozhodnutím nebo jednáním prý nebyl zbaven svobody a kdykoli může velvyslanectví opustit.
Mluvčí švédské prokuratury Karin Rosanderová podle agentury AP uvedla, že „prohlášení pracovní skupiny nemá formální vliv na probíhající vyšetřování“. Dodala, že prokurátor, který se případem zabývá, se nyní nemůže k rozhodnutí komise vyjádřit.
Závěr komise OSN se nelíbí ani Londýnu. „Nic se tím nemění. Naprosto odmítáme tvrzení, že Julian Assange je obětí svévolného zadržování. Spojené království už dalo OSN najevo, že proti názoru pracovní skupiny podá námitku,“ prohlásil podle médií mluvčí ministerstva zahraničí.
„Názor pracovní skupiny OSN ignoruje fakta a dobře známé ochranné mechanismy britského právního systému. Ve skutečnosti se (Assange) z vlastního rozhodnutí vyhýbá legitimnímu zatčení tím, že se rozhodl zůstat na ekvádorské ambasádě,“ řekl dále mluvčí. „Jsme frustrováni tím, že je umožněno pokračování této nepřijatelné situace,“ dodal.
Assange má nárok na odškodnění, zní ze Ženevy
Komise v osmnáctistránkovém dokumentu, nepřímo kritizujícím švédský soudní systém, poukázala na to, že Assange nebyl ve Švédsku formálně obviněn. V jeho případě bylo pouze zahájeno předběžné vyšetřování.
„Pracovní skupina pro svévolná zadržování považuje různé formy zbavení svobody, jimž je Julian Assange vystavován, za svévolné zadržování,“ uvedl v prohlášení předseda pracovní skupiny Seong-Phil Hong.
Dodal, že podle názoru komise by toto svévolné zadržování „mělo skončit, měla by být respektována jeho (Assengeova)... svoboda pohybu a měl by mít nárok na odškodnění“.
Rozhodnutí pracovní skupiny pro svévolná zadržování nejsou pro státy právně závazná, nicméně tento orgán je obecně respektovaný jako dobrý arbitr v oblasti mezinárodního práva.
Tělo mého syna se hroutí, tvrdí Assangeova matka
Čtyřiačtyřicetiletý Australan pobývá na ekvádorském velvyslanectví už tři a půl roku. „Jeho tělo se hroutí do té míry, že už má srdeční problémy, chronický zápal plic a hluboké a prudké bolesti v ramenou,“ řekla v rozhovoru s australským rozhlasem ABC Assangeova matka. Lékaři prý jejímu synovi doporučili vyšetření magnetickou rezonancí a alespoň hodinu slunečního svitu denně, ale „britská vláda to odmítla“, řekla Christine Assangeová.
Assangeová tvrdí, že vlády Británie a Švédska lhaly a šířily dezinformace o kauze jejího syna. „Lhaly médiím a to je jeden z největších problémů v tomto případě: množství vypouštěných desinformací,“ řekla Assangeova matka a poukázala na skutečnost, že švédští žalobci nakonec odmítli vyslechnout jejího syna v Londýně. Výslech v Británii navrhoval sám Assange.
Projekt WikiLeaks vznikl v roce 2006 a od začátku se zaměřoval na zveřejňování tajných vládních dokumentů. Velký poprask způsobil v roce 2010, kdy zpřístupnil tajné americké dokumenty o válce v Iráku či v Afghánistánu. WikiLeaks zveřejnil na čtvrt milionů tajných dokumentů, které mapují fungování americké diplomacie od roku 1966 až do února 2010. Mimo jiné obsahují důvěrnou komunikaci více než 270 zastupitelských úřadů USA po celém světě.
