Ázerbájdžán za jediný den splnil zadání své operace v Náhorním Karabachu a obnovil tam svou svrchovanost, prohlásil Alijev. Vojska podle něj zničila většinu sil a výzbroje arménských separatistů, kteří horskou enklávu po desítky let ovládali. Arménské jednotky již skládají zbraně, dodal Alijev.
Úřady Náhorního Karabachu a Ázerbájdžánu ve středu oznámily, že přistoupily na ruský návrh příměří. Baku v úterý zahájilo v regionu „protiteroristickou operaci“ s cílem převzít nad oblastí kontrolu. Podle místních úřadů zemřely desítky lidí a stovky dalších utrpěly zranění. Boje měly utichnout ve 13:00 místního času (11:00 SELČ), výbuchy se však ze Stěpanakertu ozývaly i poté a během dne také zahynulo několik ruských vojáků.
Bez ruského posvěcení by eskalace v Karabachu nebyla možná, říká expert |
Alijev dále prohlásil, že nemá žádné výhrady vůči Arménům žijícím v Karabachu, pokládá je za ázerbájdžánské občany, ale výhrady má naopak proti jejich „zločinnému“ vedení. Ujistil, že Ázerbájdžán zabezpečí všechna práva karabašských Arménů a že ti brzy pocítí obrat k lepšímu.
Ocenil také „ostražitý“ postoj Arménie, která do ázerbájdžánské operace nezasáhla, což podle Alijeva zvyšuje vyhlídky na úspěch mírových jednání.
O nezasahování do příměří mluvil i arménský premiér Nikol Pašinjan. Arménie prý není stranou jednání a o dohodě se dozvěděla díky oficiálním informačním portálům Náhorního Karabachu. Dodal, že pravidelná armáda podle něj od srpna 2021 v Náhorním Karabachu nepůsobí.
Musíme bojovat, volají demonstranti
Právě proti arménskému premiérovi nyní jeho spoluobčané protestují. „Nikol je zrádce!“ ozývalo se z úst demonstrantů. Ti se už druhý den za sebou shromáždili na jerevanském náměstí Republiky. Mnozí mávali vlajkami Náhorního Karabachu. Část protestujících se střetla s policií, ačkoliv jinak byl protest po většinu času pokojný, napsala agentura Reuters.
„Potřebujeme, aby se Arménie spojila s Arcachem a bojovala,“ uvedl s odkazem na arménský název pro Náhorní Karabach jednadvacetiletý student, který se narodil ve správním středisku oblasti Stěpanakertu. „Arméni nemohou přijmout cizí zemi, cizí náboženství. Proč bychom měli? Proč by měla Arménie odevzdat část sebe sama cizímu národu?“ řekl s tím, že po Náhorním Karabachu bude následovat i Arménie.
Podobně jako o den dříve demonstranti vyčítali arménskému premiérovi, že na ázerbájdžánský útok adekvátně nereagoval. Premiérovo odstoupení požadovala arménská opozice už během vlny protestů pořádaných po prohrané válce s Ázerbájdžánem před třemi lety.
Náhorní Karabach je mezinárodně uznanou součástí Ázerbájdžánu, ale žijí v něm převážně etničtí Arméni, zhruba 120 tisíc. Enklávu za podpory Jerevanu i s přilehlým územím ovládli tamní arménští separatisté v krvavé válce, která skončila v roce 1994.
Během šestitýdenních bojů svedených s Arménií v roce 2020 dobyl Ázerbájdžán zpět okresy sousedící s enklávou i část Karabachu. Válku ukončilo příměří zprostředkované Ruskem, které tam má od té doby asi dva tisíce vojáků v roli mírových sil.
