Arcibiskupa Galstanjana zadrželi příslušníci bezpečnostních složek, napsala ruská agentura TASS. Moskvě záleží na zachování práva a pořádku v Arménii, která je důležitým spojencem Ruska, ale situace uvnitř země je její věc, uvedl Kreml.
„Policie zabránila velkému a zákeřnému plánu ‚zločinného oligarchického duchovenstva‘ na destabilizaci Arménské republiky a uchopení moci,“ napsal Pašinjan. Odvolal se při tom na vyjádření vyšetřovatelů z kriminální ústředny, podle kterých opoziční hnutí, v jehož čele arcibiskup stojí, chystalo teroristické útoky s cílem chopit se moci.
Galstanjana zadrželi maskovaní příslušníci bezpečnostních složek, vyvedli jej z rezidence, posadili do auta a odvezli neznámo kam, napsal TASS, který později informoval o zadržení ještě několika opozičních politiků a dvou duchovních.
Policisté a agenti tajné služby provedli u arcibiskupa a asi tří desítek jeho spolupracovníků domovní prohlídky. „Je to počínání diktátorského režimu,“ prohlásil podle ruské agentury TASS prelátův poradce a poslanec Garnik Danijeljan. Tvrzení úřadů odmítl jako vykonstruovaná obvinění proti arcibiskupovi.
„Klid, vše dobře dopadne,“ vzkázal arcibiskup svým spolupracovníkům. Ještě dříve, během domovní prohlídky ve svém sídle, arcibiskup podle serveru News.am v odpovědi na dotazy novinářů, co se děje, ironicky prohlásil, že „vypadá to, že jsme se zabývali terorismem“.
Tajné dítě patriarchy, zatčení oligarchy. Arménií zmítá mocenský boj, Rusko soptí |
Arménie a Ázerbájdžán se střetly ve dvou válkách, na počátku 90. let a v roce 2020, kvůli horské enklávě Náhorní Karabach, kterou Ázerbájdžán v září 2023 bleskově obsadil poté, co ji po tři desetiletí ovládali arménští separatisté. Vzápětí odtud uprchli skoro všichni Arméni, více než 100 000 lidí.
Arménie během této ázerbájdžánské operace nezasáhla. Loni v květnu Pašinjan ve snaze dosáhnout mírové dohody s Baku vrátil pod správu Ázerbájdžánu čtyři pohraniční vesnice, které o desítky let dříve obsadily arménské jednotky.
Letos na jaře arménští a ázerbájdžánští představitelé oznámili, že dokončili jednání o textu mírové dohody. Její podpis je ale nejistý, protože Baku prohlásilo, že nezbytným předpokladem je změna arménské ústavy, která si podle něj činí nepřímo nároky na ázerbájdžánské území.
