Pokud někdo pochyboval o vážnosti radikální kritické neústupnosti Trumpovy administrativy ve vztahu k vetché obranné politice Evropy, americký ministr obrany Pete Hegseth ho vyvedl z omylu. „Neberte přítomnost našich vojáků jako samozřejmost, nemusí to být věc, která je navždy,“ prohlásil v Bruselu. J. D. Vance byl o pár dní později ještě tvrdší a předseda Mnichovské bezpečnostní konference Christoph Heusgen skončil v slzách.
„Takhle že vypadá silná Evropa?“ nabízela se otázka. „Hegsethova slova jsou vskutku nepříjemná. Pokud ale donutí Evropu jednat a začít spolupracovat, může to být velmi dobře mířený kopanec přesně do těch míst, kde jsme to potřebovali,“ míní analytik Jack Watling z londýnského think-tanku Royal United Services Institute (RUSI). Na první pohled bohatá Evropa si nejen podle něj musí přiznat, že v armádních otázkách trpí až šokujícími nedostatky.
Nastavení Evropy se musí změnit. Válce se nevyhneme tím, že budeme nadále slabí.
