Německý ústavní soud o tom rozhodl v očekávaném verdiktu. Armádu tak bude možné nasadit například v případě vážné teroristické hrozby nebo přírodní katastrofy, soud však zároveň pro povolání vojenských jednotek stanovil velmi přísné podmínky.
Zákaz sestřelit civilní letadla trváÚstavní soudci, kteří v plénu rozhodovali teprve popáté od roku 1945, zároveň znovu zakázali sestřelení civilního letadla s pasažéry, i kdyby bylo v rámci teroristického útoku použitelné jako zbraň proti dalším občanům. Podpořili tak předchozí rozsudek soudního senátu z roku 2006, který došel k závěru, že likvidace civilního letadla by byla porušením základního lidského práva na život, neboť nevinní cestující by se stali pouhým objektem státní akce. |
Až dosud Německo striktně oddělovalo pravomoci policie a armády. Policii náleželo řešení vnitrostátních záležitostí, zatímco armáda se zaměřovala pouze na obranu státu před vnějším nebezpečím.
Země se tak snažila vyhnout neblahému dědictví nacistického státu, který armádu zneužíval v boji s "vnitřním nepřítelem".
Rozhoduje celá vláda
Rozsudek pléna ústavních soudců klade velký důraz na to, aby použití vojenských prostředků bylo možné pouze ve skutečně krajních situacích "katastrofických rozměrů".
Nebude tedy možné nasazení armády posvětit kdykoli, když na řešení bezpečnostní situace či nenadálého neštěstí nebude stačit policie. Armáda má být volbou "poslední záchrany".
Soud v Karlsruhe navíc nařídil, aby o každém nasazení armády uvnitř německých hranic rozhodovala celá vláda. Jen v případě časové nouze může být rozhodnutí delegováno na jediného jejího člena.
