Grónsko se letos ocitlo ve světovém zpravodajství kvůli americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi. Američané ale po arktickém regionu pokukovali už dřív.
Znovuobnovený zájem Donalda Trumpa o území Grónska navazuje především na požadavky z jeho prvního volebního období (2017–2021, pozn. red.), třebaže tehdy je ještě neprosazoval tak explicitně a dramaticky. Nezmiňoval vojenskou sílu, kterou by území chtěl ovládnout, ale zmiňoval že USA mají na oblasti silný zájem a že ovládnutí Grónska má pro USA strategický význam. O koupi Grónska od Dánska však na konci druhé světové války usiloval už prezident Harry Truman, a dokonce ještě předtím v roce 1867 o ní vedl jednání i tehdejší ministr zahraničí USA. Zase o tom jednal s Dánskem, jemuž Grónsko státně náleží od roku 1814, kdy skončilo fungování Norsko-dánské královské unie.
Čína místním dokázala poskytovat velice výhodné půjčky, ohromné částky napůjčovala třeba na Islandu. Za ně pak požadovala nejrůznější záruky.
