Už více než deset let působí vousatý muž v turbanu vrásky západním bezpečnostním službám. Ty ho spojují s teroristickými útoky po celém světě.
O tom největším - z 11. září 2001 - se dá bez nadsázky říci, že změnil běh světa.
Byly to přitom tajné služby, které za ním zpočátku stály. Radikálního islamistu podporovaly Spojené státy v 80. letech, kdy v Afghánistánu bojoval proti Sovětskému svazu.
Stačilo deset let a Usáma bin Ládin se proti svým chlebodárcům obrátil a vyhlásil jim "svatou válku".
S CIA...
Usáma bin Muhammad bin Avád bin Ládin se narodil v saúdskoarabském Rijádu do bohaté rodiny stavebního magnáta. Byl sedmnáctým z celkem pětapadesáti dětí.
Jeho první setkání s islamisty datují životopisci do doby, kdy na univerzitě v Džiddě pilně studoval pilně ekonomii a management.
Později začíná podnikat, ale v roce 1979 pod dojmem studia Koránu odchází bojovat do Afghánistánu, který v té době čelí sovětské invazi. Organizuje dobrovolníky, zakládá výcvikové tábory a jeho boj proti Sovětům podporuje americká CIA.
V roce 1988 zakládá teroristickou síť Al-Kajda (Základna), kterou vede společně s Egypťanem Ajmánem Zavahrím. Al-Kajda sdružuje mnoho teroristických skupin, které nezávisle na sobě operují po celém světě.
Usáma jim poskytuje finance na zbraně a nejmodernější komunikační techniku. Z malé skupiny se v polovině 90. let stává silně globalizovaná a dobře zorganizovaná struktura, která je schopná zaútočit kdekoliv na světě a zároveň unikat bezpečnostním složkám.
...i proti ní
Zásadní obrat ve vztazích mezi Usámou bin Ládinem a americkou CIA nastává během první války v Perském zálivu v roce 1991.
Dosavadní spojenec radikálně obrací a vyhlašuje svatou válku (džihád) Spojeným státům, Izraeli a dalším západním státům, "sionisticko-křižácké alianci".
Shodou okolností přichází Usáma o saúdskoarabské občanství a uchyluje se proto do Súdánu. Po pěti letech se pod ochranou Talibanu usadí v Afghánistánu. Nachází útočiště v horách na pákistánsko-afghánské hranici, kde se možná skrývá dodnes.
Vládce teroru
"Zabíjení Američanů a jejich civilních a vojenských spojenců je náboženskou povinností pro každého muslima, ať jsou v jakékoli zemi, až do doby, než bude od těchto skupin osvobozena (jeruzalémská) mešita Al-Aksá a než jejich armády opustí muslimskou půdu."
Touto fatvou proti Američanům dává Usáma najevo, koho považuje za svého největšího nepřítele. V roce 1998 zakládá spolu s dalšími 150 radikálními duchovními Světovou islámskou frontu džihádu proti Židům a křižákům.
Od té chvíle se roztáčí vlna násilných teroristických útoků. Vybuchují bomby před americkými základnami v Saúdské Arábii (listopad 1995 a červen 1996 - 26 mrtvých), v egyptském Luxoru (listopad 1997 - 58 mrtvých), před americkými velvyslanectvími v Keni a Tanzanii (srpen 1998 - 224 mrtvých) či na americkém torpédoborci USS Cole v jemenském Adenu (říjen 2000 - 17 mrtvých).
Nikdo tomu sice zpočátku nepřikládá velkou důležitost, ale vše pomalu a jistě míří k velké katastrofě. 11. září 2001 udeří tři unesená letadla do newyorských budov Světového obchodního centra a do washingtonského Pentagonu. V troskách nacházejí smrt tři tisíce lidí. - vše o útocích zde
Roztáčí se kolotoč dalších krvavých úderů. Al-Kajda se hlásí k atentátům na indonéském ostrově Bali (říjen 2002 - 202 mrtvých) či k sérií pumových útoků v Madridu (březen 2004 - 191 mrtvých).
Navzdory vypsané odměně 25 milionů dolarů (více než půl miliardy korun) stále uniká. Pravidelně se objevují zprávy o jeho smrti, které takřka okamžitě střídají informace o tom, že arciterorista žije. Z Usámy bin Ládina se postupem let stává takřka mytická postava.
Multimilionář, kterého rodina vydědila
Usáma bin Ládin trochu vybočuje z představy o tom, kdo jsou radikální islamisté. Vousatý muž, ukrývající se zřejmě v jeskyních na hranicích Afghánistánu a Pákistánu, totiž nepochází z chudých poměrů. Naopak - je nesmírně bohatý.
Podle dostupných údajů se jeho majetek odhaduje nejméně na 270 milionů dolarů, a to i přesto, že jej prý v roce 1994 jeho miliardářská rodina vydědila. Velkou část jmění Usáma údajně získal obchodem s drogami.
Nejhledanější terorista na světě má čtyři až pět manželek a kolem dvaceti dětí. Jako sedmnáctiletý se oženil se sestřenicí ze Sýrie, jeho poslední ženou se v roce 2000 stala jemenská dívka z Afghánistánu.
