Uznávaný expert na biologické zbraně Miroslav Špliňo z Vojenské lékařské akademie v Hradci Králové tvrdí, že pravděpodobnost teroristických bioútoků prostřednictvím infikované obálky je velmi vysoká.
"Je téměř vyloučeno, aby se v USA lidé nakazili antraxem požitím zkažených konzerv. To je možné ještě tak v Indii či Pákistánu," tvrdí profesor, jenž je o floridské nákaze dobře informován.
Špliňo nicméně vylučuje, že by teroristé mohli bakteriemi antraxu zaútočit masově. To je technicky mimořádně složité a výsledek je v takových případech kvůli počasí či směru větru nejistý. Riziko individuálních útoků však vědec připouští.
|
Anketa: Poznají doktoři sněť slezinnou? Jaroslava Urbančíková, praktická lékařka, Praha: Na fakultě jsme se tím zabývali okrajově, takže teď jsem si musela něco přečíst. Kožní forma se projeví typickým černým pupínkem (proto se antraxu lidově říká uhlák). Ale střevní nebo plicní forma se projeví až tehdy, když se bakterie rozmnoží. Člověk bude mít příznaky celkové sepse s vysokou horečkou, třesavkou - a myslím, že nikdo nedokáže říci, od čeho to má. U mladého člověka bych tipovala spíše meningokoka. Ivana Nulíčková, dětská lékařka, Praha: Vím, že je to zánětlivé onemocnění a že u plicní formy dochází k celkové otravě. Na antrax bych asi myslela jen při neobvyklých příznacích. A zavolala bych hygienika. Petr Šrámek, praktický lékař, Brno: Bezprostředně bych to zřejmě nepoznal. První příznaky v nerozvinutém stadiu jsou úplně stejné jako u ostatních infekčních onemocnění. Je to taková rarita, že by mě to ani nenapadlo. Snad z anamnézy. Pokud bych například zjistil, že se pacient pohybuje v laboratoři a pracuje s nebezpečnými látkami. Každopádně při nejistotě bych ho ihned poslal na odborné vyšetření. |
Pokus o vyvolání epidemie sněti slezinné pomocí obálek není v USA ojedinělý. Jan Kynčl ze Státního zdravotního ústavu uvádí, že již v roce 1998 obdrželo pět amerických klinik plánovaného rodičovství dopisy s velmi prostým obsahem: "Právě teď jste byli vystaveni antraxu".
Vzhledem k předešlým útokům na lékaře a kliniky provádějící potraty vzaly americké úřady hrozbu velmi vážně. "Preventivně bylo léčeno jednatřicet osob, které přišly do kontaktu s dopisem, a byly tak vystaveny možné nákaze. Nezemřel nikdo," uvádí Kynčl. Ten, kdo dopisy posílal, věděl podle expertů moc dobře, jak prášek zabalit.
Nákazu bakteriemi sněti, jakkoliv zákeřnou, lze podle profesora Špliňa úspěšně léčit antibiotiky. Pakliže je ovšem rozpoznána včas. K příznakům onemocnění antraxem se řadí teploty, svalové bolesti a posléze i prudký zápal plic. "Myslím, že není důvod k panice - ta je totiž jedním z cílů teroristů," připomíná Špliňo.
V Česku byly desítky případů
Dosud poslední lidské onemocnění antraxem na našem území bylo podle údajů Státního zdravotního ústavu hlášeno v roce 1985 z okresu Příbram. Muž, který pracoval jako příjemce surovin Rukavičkářských závodů, onemocněl kožní formou.
Celkem bylo od roku 1953 v Československu 151 onemocnění. Nejvíce lidí - čtyřiatřicet - onemocnělo v roce 1957, z toho 23 případů vzniklo v Nových Zámcích.
Pokud jde o nákazu na území České republiky, například v roce 1958 zemřela žena z Pardubicka, která byla zaměstnána při zpracování dovozových štětin a žíní. Antrax byl diagnostikován až podle pitevního nálezu.
|
Co je to antrax neboli sněť slezinná a jak se nemoc pozná • Původce: Bakterie Bacillus anthracis. Vytváří mimořádně odolné spory, které mohou v pastvinách přežívat léta a za příznivých podmínek se změnit v nebezpečné mikroorganizmy. • Projevy nemoci: Má tři formy - kožní, plicní a střevní. Kožní se projevuje svědivým, obvykle černým pupínkem. Plicní forma, nejzrádnější, zpočátku vypadá jako mírné onemocnění dýchacích cest. Postupně se zvrhává v horečku, šok a neléčený pacient do 24 hodin umírá. Střevní forma je vzácná, přihlásí se zvracením a prudkými bolestmi s krvavými průjmy. • Výskyt: Antrax je primárně onemocnění domácích býložravců. V rozvinutých zemích je vzácný. Riziko nákazy člověka je zejména při zpracovávání kůží, kožešin, štětin, chlupů (zejména z koz), žíní, vlny a kostí. Dále u osob přicházejících do styku s nemocnými nebo uhynulými zvířaty. Nákazy jsou častější v těch oblastech, kde se antrax zvířat vyskytuje endemicky ve státech Střední a Jižní Ameriky, Asie, Afriky, jižní a východní Evropy. • Přenos: Kožní forma se přenáší především stykem s tkáněmi zvířat, možný je i přenos bodavým hmyzem. Plicní forma vzniká inhalací spor z aerosolu, střevní formu způsobuje pozření kontaminovaného masa. • Doba od nákazy do nemoci: Od několika hodin do 7 dnů, většinou však 48 hodin. • Léčba: Penicilin ve vysokých dávkách, u těžkých stavů je nutná intenzivní péče a podávání glukokortikoidů. Tetracyklinová antibiotika, chloramfenikol nebo erytromycin jsou také účinné. Pramen: Státní zdravotní ústav |
V roce 1965 onemocněla žena z okresu Blansko, která stahovala kůži z uhynulé ondatry, a rok poté zaměstnanec přádelny v okresu Liberec po manipulaci s dovezenou kozí srstí.
Počátkem roku 1971 postihl antrax v obci Horní Mýto v okresu Bruntál dva zaměstnance státního statku, kočího a kováře. Kočí se poranil při porážce nemocné krávy a kovář při ošetřování krav v porodně statku. V obou případech šlo o kožní formu antraxu. U poraženého dobytka se nepodařilo sněť slezinnou prokázat přímo, ale v zoo v Olomouci na ni uhynulo několik zvířat krmených masem z nucené porážky tohoto statku.
V roce 1972 se zaměstnanec Rukavičkářských závodů zranil drátem na předloktí při rozbalování kozích kůží dovezených z Afghánistánu, a onemocněl. Zásilka byla likvidována. V roce 1974 se ve stejném závodě nakazil muž, který přes intenzivní léčbu zemřel.
Kožní forma antraxu postihla v roce 1978 v Hradci Králové mladou ženu, které přivezl otec upomínkové kožené předměty ze Somálska. Její onemocnění proběhlo lehce.
 Speciální tým FBI vyšetřuje v budově vydavatelství American Media v Boca Raton na Floridě už třetí případ nákazy bakterií sněti slezinné (11.10. 2001). |
