„Čekal jsem starého rabína, ne mladá děvčata jako jste vy,“ vychrlil na pár židovských dobrovolnic jedenáctiletý chlapec při prosincové besedě na jedné z berlínských škol. Tento komentář je podle organizátorů přesně tím druhem stereotypu, jenž se projekt snaží vyvrátit.
„Neexistují žádné hloupé otázky,“ líčí osmnáctiletá studentka psychologie Karina, která patří k 350 německým židovským dobrovolníkům v programu. „Prosím, moc o tom nepřemýšlejte. Ptejte se na to, co vás napadne,“ říká dětem.
Projekt, jenž začátkem roku odstartovala Ústřední rada Židů v Německu (ZJD), chce lidem představit judaismus a život židovské komunity prostřednictvím neformálních setkání. V rámci programu se letos na základních i středních školách, univerzitách, ve sportovních klubech a mnoha dalších institucích uskutečnilo přes 500 takových akcí.
„Více než 75 let od konce holokaustu se program jeví jako zásadní a aktuální,“ uvedla ZJD. Antisemitské zločiny z nenávisti jsou totiž v Německu rekordně vysoké. Policie za loňský rok zaznamenala 2 275 takových zločinů, v 55 případech se útočníci uchýlili k násilí.
Studie, kterou provedl Institut strategického dialogu, pak zjistila, že antisemitský obsah na internetu letos oproti loňsku třináctkrát narostl. Podle odborníků k tomu přispěla i pandemie covidu a hnutí odpůrců vakcín, kteří přirovnávali svou situaci ke zkušenostem obětí holokaustu a na protestech nosili žluté hvězdy, podobné těm, jenž nacisté vnutili Židům.
Obraz Židů je často abstraktní
Dobrovolníkům, kterým je čtrnáct a více let, během akcí nejde o žádné přednášení teorie, ale o vyvolání osobní a upřímné diskuse. „Obraz židovského lidu v Německu je často velmi abstraktní,“ líčí pro deník The Independent koordinátorka Mascha Schmerlingová.
„Téměř pokaždé to souvisí s holokaustem, antisemitismem či politikou Izraele. Výsledkem je, že velká část Německa nemá žádnou představu o životě Židů. Ale realita je taková, že jsme různorodá společnost,“ míní.
V Německu vzplály izraelské vlajky. Evropští židé žádají kvůli Gaze ochranu |
Dobrovolnice Karina studentům říká, že se nemusí stydět zeptat na cokoli. Umí elegantně odpovídat na řadu otázek, včetně těch o šábesu, vztazích, sexu, košer stravování, fotbalu, židovských svátcích či vlastním životě. „Je to dialog. Jsem otevřená všemu. Lidé jiné víry mají právo na existenci a mělo by se s nimi zacházet s respektem a tolerancí,“ myslí si.
I dobrovolníci se naučí nové věci
Dobrovolníci, kteří pokaždé pracují ve dvojicích, se školí na víkendových seminářích, kde se zabývají nejen tematikou judaismu, Izraele či antisemitismu, ale také rétorikou a zvládáním konfliktů. Na jedné straně jde o přípravu, na té druhé o zkoumání a posilování vlastní židovské identity.
„Málokdo z žáků ví, že Židem se stáváte jen po matce. Pro některé je překvapením i to, že jarmulku nosí pouze muži. Zdá se, že zásadním poselstvím ale je, že každý člověk na ulici, bez ohledu na to, jak vypadá nebo jak se chová, může být Žid,“ líčí Karina své zkušenosti.
Přestože židovská komunita letos oslavila 1700 let své přítomnosti v Německu, nedávný průzkum ukázal, že téměř polovina z 83 milionů obyvatel nikdy nepřišla do kontaktu s Židem. „Někteří studenti mi na setkáních řeknou, že si mysleli, že jsou všichni Židé už mrtví,“ líčí Karina. Židé v současnosti tvoří asi 0,2 procenta německé populace.
V Německu sílí antisemitské nálady, živnou půdou jsou demonstrace |
„Pouhá existence programu Poznejte Žida ukazuje, jak daleko jsme od normality,“ Michael Brenner, profesor židovské historie a kultury na univerzitě v Mnichově. „Neměli bychom mluvit jen o zničení židovského života, ale o tom, co tu bylo dříve, co nebylo zničeno a co je dnes,“ líčí.
„I když je 75 let po druhé světové válce a holokaustu, být Židem v Německu je stále považováno za něco jiného,“ říká s tím, že hlavním stereotypem o Židech, stejně jako u mnoha menšin, je, že vypadají a chovají se určitým způsobem. „Ale když někoho skutečně poznáte, uvědomíte si, že se od vás až tak neliší,“ uzavírá.
