Angolský prezident José Eduardo dos Santos na mítinku  vládnoucí strany MPLA v...

Angolský prezident José Eduardo dos Santos na mítinku vládnoucí strany MPLA v Luandě (19. srpna 2017) | foto: Reuters

Ze spojence SSSR ropným kapitalistou. Vládce Angoly po 38 letech končí

  • 33
José Eduardo dos Santos stál v čele Angoly osmatřicet let. Bývalá portugalská kolonie za jeho vlády zažila zničující občanskou válku i ropný boom a stala se jedním z nejbohatších ale také nejzkorumpovanějších států černého kontinentu. Nyní se čtyřiasedmdesátiletý prezident pomalu loučí.

Dos Santos stanul v čele Angoly v roce 1979, čtyři roky poté, co země získala nezávislost na Lisabonu. Angola byla v té době považována za věrného spojence SSSR a syn obyčejného zedníka jezdil řečnit do východního Berlína, Moskvy či Havany. Ostatně první dos Santosova žena byla Ruska, píše list The Washington Post.

Angola tou dobou byla jedním z nejžhavějších bojišť studené války. Dos Santosovo Lidové hnutí za osvobození Angoly (MPLA) financovali Sověti a bojovaly za něj desetitisíce Kubánců, povstalecké hnutí Národní svaz pro úplnou nezávislost Angoly (UNITA) podporovaly Spojené státy a rasistický režim v Jihoafrické republice.

Krvavý konflikt, který je u nás známý především únosem šestašedesáti Čechoslováků v roce 1983, trval s přestávkami šestadvacet let a vyžádal si život půl milionu civilistů. Dos Santos po pádu sovětské říše ukázal, že je pragmatik, rychle odložil marxistickou ideologii a navázal styky s Washingtonem.

Kolonizace kolonizátora

Konec války otevřel cestu k nebývalému hospodářskému boomu. Angola se dnes přetahuje s Nigérií o pozici největšího afrického producenta ropy, kromě toho má bohaté zásoby mědi, zlata a diamantů. Místní elita je tak bohatá, že už několik let „kolonizuje“ svého bývalého kolonizátora, kterého před sedmi lety těžce zasáhla finanční krize.

Portugalci oprašují koloniální pouta, prchají za prací do Angoly

Angolští boháči v Portugalsku staví luxusní nemovitosti a skupují podíly v bankovnictví, médiích, vinařstvích či sportovních klubech - například největším akcionářem Sportingu Lisabon je angolský bankéř Álvaro Sobrinho. Portugalci byli za investice vděční a tak se moc neptali, odkud peníze pocházejí. „V Angole říkají Portugalsku prádelna,“ řekla listu The New York Times portugalská europoslankyně Ana Gomésová.

Z angolského nerostného bohatství však mají prospěch jen vyvolení. Sedmadvacetimilionová země patří mezi státy s největší příjmovou nerovností na světě, polovina obyvatel musí vyžít ze tří dolarů na den (asi 66 korun).

Metropole Luanda je jedním z nejdražších měst světa, lahev mléka tu stojí víc než v New Yorku či Paříži. Na dohled od nablýskaných mrakodrapů se rozkládají slumy, v kterých nefunguje voda ani elektřina. V posledních letech navíc zemi zasáhla krize způsobená pádem cen ropy, která dopadá především na ty nejchudší.

Dcera angolského prezidenta Isabel dos Santosová je považována nejbohatší ženu...
Dcera angolského prezidenta Isabel dos Santosová ráda vyhledává společnost...

Z ropného boomu těží nejvíce prezidentův klan. Dos Santosova dcera Isabel je podle listu Forbes s majetkem v hodnotě 3,5 miliardy nejbohatší ženou Afriky a ráda se nechává vidět ve společnosti hollywoodských hvězd. Otec ji před rokem jmenoval do čela státní ropné společnosti Sonangol, její bratr řídí státní investiční fond.

Situace je vážná

Dos Santosovi je dnes 74 let a je druhým nejdéle sloužícím prezidentem na světě (předčí ho jen vládce Rovníkové Guiney Teodoro Obiang Nguema Mbasogo). Nyní jeho éra pomalu končí. Ve středu se v Angole konaly parlamentní volby, z nichž vzejde i nový prezident. Dos Santos už na jaře oznámil, že odchází. Spekuluje se o jeho horšícím se zdraví, nedávno odcestoval za léčbou do Španělska.

Kandidátku vládnoucího hnutí MPLA vede ministr obrany João Lourenço, který se v předvolební kampani oháněl sliby boje proti korupci. Málokdo pochybuje o tom, že MPLA vyhraje volby, zůstává však otázkou, jestli dostane dvě třetiny hlasů potřebné k tomu, aby mohla dál vládnou sama.

Angola taví tisíce tanků. Válečný šrot má zlomit závislost na ropě

Oficiální výsledek voleb bude oznámen až za dva týdny, předběžné výsledky však budou zveřejněny již v pátek. Opoziční UNITA vládnoucí stranu a policii viní ze zastrašováním voličů. Policie podle ní u volebních místností ve městě Huambo zatkla několik voličů a začala střílet, aby rozpustila dav, který čekal na sečtení hlasů.

Hlavní úkol příštího prezidenta představuje hospodářská krize. Třetí největší ekonomika subsaharské Afriky je z více než 90 procent závislá na příjmech z ropy a pád cen černého zlata ji těžce zasáhl. „Nelze jen říkat, že je třeba zlepšit ekonomiku a finanční sektor. Musíme přijmout konkrétní opatření, protože situace je vážná,“ řekl agentuře Bloomberg ekonom Manuel Alves da Rocha.

Dos Santos ze scény zcela nezmizí. Ještě rok zůstane v čele MPLA a jeho klan ovládá všechny klíčové posty v zemi. Angolu každopádně čeká nová éra. „Portugalsko není to samé Portugalsko jako před deseti lety, Anglie není jako byla před deseti lety a také Angolu přirozeně čeká jiná budoucnost,“ míní generál Helder Vieira Dias, který je považován za Dos Santosovu pravou ruku.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video