Německá kancléřka Angela Merkelová vystoupila na tradiční velké letní tiskové...

Německá kancléřka Angela Merkelová vystoupila na tradiční velké letní tiskové konferenci (29. srpna 2017) | foto: Reuters

Bylo to důležité a správné. Merkelová hájila otevření hranic běžencům

  • 1352
Nesolidárnost při přerozdělování běženců by podle německé kancléřky Angely Merkelové mohla mít dramatické dopady. Šéfka německé vlády to řekla na své tradiční letní tiskové konferenci. Vyslovila se také pro reformu dublinského systému, který upravuje mechanismus vyřizování žádostí o azyl v rámci Evropské unie.

Merkelová sice na rozdíl od předchozích dvou let na letní tiskové konferenci nezopakovala větu o tom, že Německo migraci zvládne, za svým rozhodnutím ze září 2015 otevřít hranice běžencům ale nadále stojí. „Bylo důležité a správné, že jsme tehdy lidi v této výjimečné situaci přijali,“ poznamenala. Šlo podle ní o nutný humanitární krok.

Ani za dva roky od vypuknutí takzvané migrační krize ale podle kancléřky Evropa neučinila všechny nutné kroky. Jednak jí jde o reformu dublinského systému a jednak o solidaritu. „Buď jsme solidární se zeměmi, jako je Itálie nebo Řecko, anebo to může mít velké dopady na budoucnost (EU),“ nechala se slyšet.

Co konkrétně má na mysli, Merkelová nespecifikovala, už dříve se ale vyslovila proti krácení evropských fondů státům, které přerozdělování běženců odmítají (více zde). Takový postup naopak požaduje její vyzyvatel v boji o kancléřský post Martin Schulz ze sociální demokracie.

Proti povinným kvótám na přerozdělování uprchlíků jsou všechny země tzv. visegrádské skupiny (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko). Česká republika nyní odmítá naplňovat nejen povinné kvóty, ale i dobrovolný závazek, který předtím učinila. Z celkového počtu přibližně 2600 lidí zatím Česko převzalo jen 12 migrantů a žádné další už přijímat nechce.

Obavy o právní stát v Polsku

Merkelová se na tiskové konferenci vrátila také k situaci v Polsku. Evropská komise koncem července vůči Polsku oficiálně zahájila proceduru kvůli možnému porušení unijní legislativy. Stalo se tak poté, co byl v polském úředním věstníku zveřejněn sporný zákon, ohrožující podle Bruselu nezávislost polských soudů.

Merkelová k tomu v úterý poznamenala, že situace v Polsku je velmi vážným tématem. S Varšavou si přeje dobré vztahy, není podle ní ale možné mlčet, pokud jde o základy právního státu. Za spolupráci v rámci EU není možné platit cenu v podobě zřeknutí se principů právního státu, míní kancléřka.

Společný ministr financí zemí eurozóny

Merkelová si rovněž dokáže představit, že by země eurozóny měly do budoucna společného ministra financí. Ten by navíc mohl mít na starost také oblast hospodářství.

O prohloubení eurozóny usiluje mimo jiné francouzský prezident Emmanuel Macron, který by rád viděl i společného ministra financí. Merkelová uvedla, že proti návrhu jako takovému nic nemá, musí se ale vyjasnit, co přesně by takový ministr dělal. „Dovedla bych si také představit zkombinovat ministra financí a hospodářství,“ podotkla.

Šéfka německé vlády podpořila také návrh svého ministra financí Wolfganga Schäubleho, aby se záchranný fond eurozóny ESM přeměnil v Evropský měnový fond, tedy určitou verzi Mezinárodního měnového fondu (MMF). Takový krok by podle Merkelové pomohl ještě větší stabilitě eurozóny a zvýšil také její schopnost reagovat na neočekávané situace.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video