Ústav paměti národa věří v důvěryhodnost dokumentů evidujících Andreje Babiše (na fotografii) jako spolupracovníka StB. Miliardář dlouhodobě své angažmá u státní bezpečnosti odmítá. | foto: TV Prima

Slováci věří ve spolupráci Babiše s StB. Dokumenty jsou věrohodné, tvrdí

  • 538
Archivní svazky, které poukazují na spolupráci podnikatele a šéfa hnutí ANO Andreje Babiše s komunistickou tajnou policii StB, považuje slovenský Ústav paměti národa za hodnověrné. "Obecně existuje jen malá pravděpodobnost, že by evidence byly vykonstruované, když nezávisle na sobě existovaly ve třech svazcích," říká šéf ústavu Ondrej Krajňák.

Právě Ústav paměti národa (ÚPN) čelí nyní žalobě podané Babišem, který se u bratislavského soudu domáhá verdiktu, že byl veden coby agent StB neoprávněně. Většinu podobných sporů ÚPN v minulosti prohrál.

"Dali jsme (soudu) k dispozici takové dokumenty a doklady, které hovoří ve prospěch ústavu. Obecně existuje jen malá pravděpodobnost, že by evidence byly vykonstruované, když nezávisle na sobě existovaly ve třech svazcích," řekl Krajňák ke svazkům StB, jež zmiňují agenta Bureše, údajné krycí jméno Babiše.

Babiš zaujal i v zahraničí

Údajné napojení miliardáře Andreje Babiše na StB zaujalo po jeho úspěšném tažení v předčasných volbách, v nichž jeho hnutí ANO 2011 dosáhlo druhé nejsilnější pozice, i zahraniční média. Obsáhlý text o něm přinesl například The New York Times.

Podle informací z osobního svazku Babiše se prý miliardář slovenského původu stal v 80. letech důvěrníkem a později agentem komunistické tajné policie. ÚPN, který svazky po StB spravuje, našel v archivu ještě dva další svazky, podle nichž agent Bureš donášel StB a také navštěvoval konspirační byt.

Celý obsah spisů se však nezachoval, protože jejich části byly skartovány.

Spekulovat odmítám, dokumenty však mluví jasně

Krajňák odmítl spekulovat, zda Babiš vědomě spolupracoval s StB a zda byl jejím agentem. "Víme, že StB v bývalém Československu odpovědně plnila své úkoly a že evidence agentů StB podléhala dvojí kontrole. Nepředpokládáme, že by při evidenci mohlo docházet k vážným chybám," řekl.

Na ÚPN mířilo 47 žalob, většinu sporů prohrál

Ústav za celé období své existence čelil dosud 47 žalobám ohledně evidence lidí v archivních svazcích StB, většinu ukončených sporů ústav prohrál. Krajňák soudí, že se tak stalo i vinou samé instituce, která v minulosti podle něj nevyužívala všechny dostupné právní prostředky ke zvrácení soudních rozhodnutí. "Právě to byl důvod, že vznikaly některé judikáty, na jejichž základě nyní soudci rozhodují často v neprospěch ústavu," poznamenal Krajňák, který byl do čela ÚPN zvolen letos v únoru. Zároveň dodal, že ústav pod jeho vedením bude ve zmiňovaných sporech vystupovat aktivněji. "Je naší povinností, abychom vždy byli na straně těch, kteří byli pronásledováni. Respektujeme ale i případy, pokud byl někdo ve svazcích evidován neoprávněně," řekl.

Nevyloučil ovšem, že se v ojedinělých případech takové pochybení stát mohlo. "Čím více dokumentů se (o osobě) zachovalo, tak to jen potvrzuje pravost dokumentů a oprávněnost evidence," dodal Krajňák.

Babiš vědomou spolupráci s komunistickou tajnou policii opakovaně popřel a tvrdil, že svazek s krycím jménem Bureš vedla StB, aby vykazovala činnost. Dříve také prohlásil, že v době, kdy údajně souhlasil se spoluprací s StB, byl v zahraničí.

Přiznal ovšem, že za komunistického režimu přišel jako pracovník podniku zahraničního obchodu do kontaktu s jejími příslušníky, kteří se podle něj zajímali o dovoz nekvalitních fosfátů ze Sýrie.

Když prohrajeme, ústav ztrácí smysluplnost

Přelíčení ohledně Babišovy žaloby proti ÚPN má u slovenského soudu pokračovat v lednu. "Je to silný žalobce. Musíme se bránit. Pokud bychom zpochybnili obsah archivu a pravost dokumentů, tak bychom zpochybnili i smysluplnost ÚPN," soudí Krajňák.

Za dobu své existence ústav většinu sporů prohrál. Podle Krajňáka, který do jeho čela nastoupil letos v únoru, je však chyba i na straně ústavu, který nedostatečně využíval právních prostředků ke zvrácení soudních rozhodnutí (více viz. box).

Krajňákovi se ovšem nezamlouvá, že právě ÚPN bývá terčem žalob ve věci archivních svazků StB. "Vnímáme to jako velmi nešťastné. Povinnost zveřejňovat agendu někdejší Státní bezpečnosti máme ze zákona," uzavřel šéf ÚPN.

Babišovi evidence zůstane, může mu ale pomoci vyhraný soud

Údajná spolupráce Babiše s komunistickou StB se nyní řeší především kvůli jeho možnému vstupu do nové vlády. Šéf ČSSD Bohuslav Sobotka uvedl, že po kandidátech na posty ministrů bude požadovat čisté lustrační osvědčení. A hlasy po jasném vysvětlení Babišovy minulosti se objevují i v samotném hnutí ANO.

Pokud ale Babiš požádá o lustrační osvědčení nyní, bude v jeho případě pozitivní, tedy s výsledkem - byl evidován jako spolupracovník StB v kategorii Agent.

Vše nyní záleží na výsledku soudu politika s ÚPN, zda Babiš opravdu spolupracoval s StB  a o své spolupráci věděl. Soud totiž může na základě výslechů, svědectví a přezkumu dokumentů rozhodnout, že Babiš byl evidován neoprávněně. V tu chvíli bude mít Babiš v ruce dva dokumenty. Lustrační osvědčení zůstane beze změny, jiný soud totiž před několika lety potvrdil, že archiválií, byť mylnou, nelze měnit. Navrch ale bude mít soudní verdikt o neoprávněnosti evidence. Lustrační osvědčení totiž pouze potvrzuje formální evidenci, kterou soud může po přezkumu obsahově vyvrátit.

"Vyhraný spor se bere jako očištění člověka od podezření, že s StB spolupracoval," řekl iDNES.cz oslovený právník, který několik podobných sporů řešil.

Další otázkou je, zda Babiš vůbec lustrační osvědčení potřebuje. V případě jeho jmenování do čela libovolného ministerstva se názory zatím různí a často se uvádí, že jde spíše o zvyklost, než o striktně dané podmínce. Lustrační zákon ale jasně mluví o předpokladech "pro výkon funkcí obsazovaných volbou, jmenováním nebo ustanovováním a) v orgánech státní správy České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky." Ministerstva jsou pak považována za ústřední orgány státní správy.

(Andrej Babiš je majitelem holdingu Agrofert, pod nějž spadá i MAFRA, vydavatel MF DNES a iDNES.cz, pozn. red.)

Babiš v zářijovém rozhovoru pro iDNES.cz odmítl, že by spolupracoval s StB

18. září 2013

, ,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video